15. SVĚTOVÝ FESTIVAL MLÁDEŽE A STUDENTSTVA

8. – 16. SRPEN 2001, ALŽÍR

 

ALŽÍRSKO 

Tento již 15. festival měl řadu prvenství. Byl to sice již druhý festival pod rozpadu socialistického tábora, kde se obvykle festivaly konaly (s výjimkou Vídně a Stockholmu), ale ten 14. se konal v roce 1997 na socialistické Kubě.  Tento byl umístěn do Alžíru, poprvé na africký kontinent, poprvé do nové postkoloniální země, do země s více než 95% obyvateli - vyznavači Koránu. Poprvé čelil festival již při své přípravě také otevřeným útokům proti svému konání, výzvám k bojkotu od neznámých subjektů i pomlouvačné kampani pravicového světového tisku, zejména francouzského. Pořadatelé, zejména Světová federace demokratické mládeže, jejímž členem je i KSM, měli tedy co dělat, aby festival dotáhli do úspěšného konce…

Situaci komplikovala i sama situace v Alžíru. Tíživé životní podmínky znamenaly v týdnech před festivalem sociální bouře, proti kterým byly nasazeny represivní složky, kterým padly za oběť desítky mladých lidí. Přesto znovu a znovu vycházely do ulic stovky tisíc občanů, aby pod hesly „Nás nemůžete zabít, my už jsme mrtví“ protestovaly proti sociálním škrtům. Zejména v kabilské oblastech, tedy dále od hlavního města, kde se festival konal…

Z mezinárodního hlediska byl Alžír v téže době místem střetu neokoloniálních choutek Francie, která stále považuje Alžír za svou sféru vlivu a USA, které vycítily příležitost vydobít si nový prostor s nerostným bohatstvím, bránu do Afriky a na Střední Východ.

Festival byl připravován řadu měsíců až let předem, aby bylo docíleno jeho likvidace, byl uspořádán na poslední chvíli, paralelně, týden předem, 2. Světový festival mládeže v Panamě, na který garantovalo české Ministerstvo v podobě grantu účastníkům příspěvek na cestu, takže mohli jet téměř zadarmo.

 

FINANČNÍ PODMÍNKY

To se samozřejmě netýkalo 15. SFMS, kde mimo účastnického poplatku 200 USD (pro země západní Evropy 250 USD, pro země třetího světa 150 USD) bylo nutné uhradit ještě cestovné. Samotná cesta do Alžíru však byla obrovským problémem, jelikož evropské letecké společnosti podporující neokolonialismus Francie po vzoru Air France do Alžíru nelétají. České delegaci se ve spolupráci s partnerskou organizací ze Španělska podařilo zajistit kombinovanou dopravu, autobusem do Barcelony (25 hodin cesty za zpátečních cca 5500,- Kč a poté letadlem společnosti Chalifa za zpátečních 120 USD), celkové náklady na jednoho delegáta tedy byly okolo 20.000,- Kč (např. očkování stálo okolo 1800,- Kč). Za podpory řady sponzorů, poslanců, okresních a krajských rad KSČM se podařilo vytvořit 10ti člennou delegaci za Česku republiku, ve které bylo 6 členů KSM, 1 člen LKM a redaktor Haló novin, 2 členové levicové mládeže při OV KSČM v Ústí nad Labem a 1 z Aktivu mladých z Jablonce nad Nisou.

Naštěstí v Alžíru byly ceny zhruba stejné jako v ČR (vyjma zboží dováženého ze západní Evropy), služby byly o polovinu levnější (levnější pracovní síla). Pro Alžířany to tak levné samozřejmě není, jelikož mají průměrný měsíční plat 8.000 dinárů (a 1 koruna jsou asi 2 dináry).

 

ZPRÁVA O ČÁSTI POLITICKÉHO PROGRAMU ČESKÉ DELEGACE:

Festival pod heslem „Globalizujme boj za mír, solidaritu, rozvoj, proti imperialismu“ měl 5 hlavních diskusních sekcí – Mír a bezpečnost; Neoliberální globalizace a rozvoj; Demokracie, lidská práva a sociální spravedlnost; Práva mládeže a studentstva, Mezinárodní mládežnické a studentské hnutí, dále měl Protiimperialistický tribunál, Fórum solidarity s lidmi celého světa, diskuse, sportovní turnaje, kulturní festivaly, regionální kluby  apod. Jelikož 2 lidé z ČR byli stále u stánku, někdy i více, jelikož jsme měli někdy další stánek v regionálním klubu, nedaly se pokrýt zdaleka všechny akce (mimo politický a kulturní program např. jen 7 lidí z 10 se alespoň na několik málo hodin podívalo na pláž, jen 2 lidé se dostali na více než 1 alžírskou kulturní památku…) Částečná náplň naší delegace by se dala shrnout asi takto:

7. srpen

Bouřlivé přivítání na letišti! Dostali jsme růže a odvezli nás do registrační místnosti, kde jsme byli přijati ještě bouřivěji – za doprovodu bubnů a hudby jsme procházeli špalírem Alžířanů… Druhý den ráno po registraci nás ubytovali v jednom univerzitním campusu, kde bylo středisko hlavně evropských delegací, ale i části asijských…

8. srpen – zahajovací den

Na Stadionu 5. července se konal oficiální zahajovací ceremoniál. Před zaplněnými ochozy s více než 80.000 lidmi se v pochodu představovaly delegace jednotlivých zemí a organizací. Poté následoval kulturní kombinovaný program, např. vystoupení Tuaregů, alžírská hymna, zpěv  festivalové hymny, zapálení festivalové vatry a po půlnoci závěrečný ohňostroj…

9. srpen – den Afriky

V campusu na univerzitě Boumedienne fungoval celý den informační stánek delegace, na kterém byly nabízeny speciální anglické Mladé Pravdy, první nezkrácené Fučíkovy Reportáže psané na oprátce v angličtině, trička české delegace, trička s Leninem, trička proti NATO, trička z fotkami z akcí KSM, odznaky hvězdiček, knihy o České republice a řada dalšího.

V Polyvalent roomu bylo zahájeno zasedání sekce Mír a bezpečnost, Zdeněk byl zvolen do prezídia tohoto zasedání za Evropu, často řídil diskusi.  Každý diskusní příspěvek byl omezen sice 7 minutami, ale jen v průběhu tohoto dne se přihlásilo přes 80 diskutujících… A diskutovalo se velice zajímavě. O hrdinném boji palestinského lidu, o americké vojenské hrozbě a strategii, o vojenských paktech a aliancích, nové strategii NATO, ochuzeném uranu a chemických zbraních, o zbrojařských koncernech, o evropské armádě, nových formách dobyvačných válek, ale i o úloze sociální demokracie ve světových válkách apod. Z mluvčích jmenujme např. zástupce během jednoho úseku – z Brazílie, Norska Dominikánské republiky, Indie, Libye, Angoly, Británie, Německa, Venezuely, Iráku, Palestiny, Západní Sahary.

10. srpen – den Ameriky

Na univerzitě pokračovalo zasedání sekce Mír a bezpečnost, kde celé dopoledne pracoval Zdeněk, který měl i vlastní příspěvek týkající se problematiky NATO a pozvání na listopad 2002 do Prahy na akce proti NATO. Zapojil se též do přípravy rezoluce této sekce.

Na stánku se prodala značná část triček a dalšího propagačního materiálu.

Odpoledne uspořádaly v evropském regionálním klubu – v divadle organizace ze zemí, kde probíhaly v posledním roce antiglobalizační protesty, společný mítink na téma právě antiglobalizačních protestů, zkušeností z akcí a organizování akcí, strategie policie apod. Na pódiu zasedli tedy zástupci pořadatelů z komunistické mládeže z protestů v Praze (proti MMF a SB, Zdeněk z KSM), Goteburgu (proti EU a USA), Barcelony (proti SB), Salzburku  (proti WEF), Janova (proti G8) a v Bruselu (připravované protesty proti EU – zejména 14. prosinec 2001).  Zaplněné divadlo bylo svědkem vyhodnocení protestů, které ukázalo chyby dosavadního hnutí (názorová nejednotnost a nevyzrálost, mlhavé představy o pozitivním vývoji, neorganizovanost některých skupin, částečně jen negativní kritika bez pozitivního řešení), globalizující se strategii represivních složek (likvidace hnutí pomocí izolace od mas přes poukazování na násilí, provokatéři, napadání pokojných protestujících, posilování represivních složek, státní terorismus apod.), mezery zapojení komunistů do tohoto hnutí (nejednotná či rozdrobená účast, lavírování, hledání identity,…) i nástiny dalšího společného postupu (viz Apel ke společnému postupu 15 organizací…). Závěrem bylo vyzváno k masové účasti 14. prosince na protestech proti EU v Bruselu a k mobilizaci na akce proti NATO v Praze v listopadu 2002.

Poté jsme se účastnili mítinku pořádaného FDJ a KJO (Německo a Rakousko) ohledně rasismu a neofašismu v těchto a dalších zemích. Mluvilo se konkrétně o růstu neofašismu, organizovanosti a sílící podpoře fašistů, o Haiderovi, o vlastní kultuře fašistů a zahraničním propojení např. s Kanadou a USA. Milan zde informoval o případu rasismu na Slovensku – o případu Mária Banga.

Večer se celá delegace účastnila v otevřeném divadle Verdure, zaplněném do posledního místa, americké noci, kde excelovaly zejména jihoamerické a kubánské hudební skupiny a zpěváci.

11. srpen - Den Asie a Pacifiku

Přípravný den pro českou delegaci na následující Den Evropy. Řada účastníků překládala své diskusní příspěvky z různých sekcí, probíhala bilaterální setkání v Evropském klubu.  Odpoledne se uskutečnila prohlídka města, zejména Monumentu s muzeem alžírského osvobozeneckého zápasu z francouzské koloniální nadvlády – muzeum  Moudjahida.

12. srpen – Den Evropy

Hlavní den pro propagaci našeho stánku. Zajímavá byla sekce Mládežnická a studentská práva, která zabrala celý den a v kterém vystoupil Zdeněk s příspěvkem o boji proti školnému v České republice, problematice skrytého školného apod. Podobné příspěvky byly i v sekci demokracie, Lidská práva a sociální spravedlnost, které se taktéž členové delegace účastnili. Důležité bylo, že mladí celého světa jednoznačně odmítli jakoukoliv formu školného, ať již v přímé podobě, v podobě půjček, spolufinancování, modifikovaných australských modelů atd. a postavili se jednoznačně za naprosto bezplatné a veřejné vzdělání. Sám Alžír jde tomuto požadavku příkladem – jeho školská soustava je zcela bezplatná, na yysoké škole se platí pouze zápisné (200 dinárů, cca 100 Kč) a poté již dokonce studenti dostávají za studium plat (2700 dinárů za 3 měsíce). Navíc na více než 10 univerzitách studují mladí celé Afriky a Středního východu, což neumožňují pro tyto regiony Spojené státy a Evropa se touto odmítavou cestou dává také… Omezování studentských práv dokladovali na příkladech svých zemích např. v jednom bloku delegáti ze Srí Lanky, Dominikánské republiky, Mali, Venezuely, Brazílie, Portugalska, Nepálu, Ruska, Alžíru, Palestiny (situace 2000 vězněných žáků a útlak palestinských žen), Indii (pokusy o zavádění jediného uznaného náboženství), Iráku (pokus o likvidaci iráckého národa Brity od začátku století likvidací vzdělanosti a kultury), bouřlivý potlesk vyvolali delegáti Kuby. Pro ČR byly podnětné informace o existenci masových studentských organizací nejen ve Třetím světě, ale i v Západní Evropě, které obhajují práva mládeže a studentů, o čemž si po rozbití všech forem organizací studentů v ČR před 11 lety můžeme nechat jen zdát.

Celé odpoledne byl Zdeněk spolu s jedním delegátem z Čadu „v zajetí“ televizního štábu zdejšího hlavního programu, který ho odvezl do Paláce kultury, kde bylo uskutečněno interview v přímém přenosu, poté do sídla televize a navečer zpět na univerzitu… Ludvík a Milan poskytli interview do radia, Jana a David byli dokonce natáčeni v historických kostýmech…

Až do půlnoci probíhalo poté v evropském klubu pásmo evropské hudby, které zpestřilo vystoupení korejského souboru.

Ludvík byl jako šéf delegace pozván na slavnostní večeři s ministrem mládeže a sportu.

13. srpen – Den Středního východu

Tento den byl zahájen Antiimperialistický tribunál, kterého se plně účastnilo několik členů delegace, další pokračovali v sekci „Demokracie, lidská práva a sociální spravedlnost“.  Tribunál byl skutečně velmi zajímavý, řada příspěvků se věnovala spíše historickým zločinům imperialismu, ať již to byly imperialismus turecký – od genocidy v Arménii po současnou genocidu Kurdů a okupaci Kypru, mcdonaldizace turecké kultury ve školách a úspěšném odporu proti tomu, válka v Koreji či Vietnamu, řada však zločinům aktuálním, úloze Německa ve 20. století, situaci v Jugoslávii, v Západní Sahaře, Kongu, v Latinské Americe (Plán Colombia, útoky proti Kubě včetně nejnovější situace 5 Kubánců obviněných v USA ze špionáže, jejichž portréty měla kubánská delegace na tričkách, mocenské boje o ovládnutí bohatství amazonských pralesů atd.), zločinům MMF a SB atd. Některé příspěvky byly doprovázeny i audiovideo dokumentací.

Zdeněk byl večer jako zástupce delegace pozván na slavnostní večeři s vietnamskou delegací.

14. srpen – Festivalový den

Tento den začal práce na konečné rezoluci festivalu, čehož se v první části zúčastnil i Milan.  Uskutečnilo se i setkání s 11 veterány festivalů, kterého se účastnil i Roman. KSM pořádalo dvě diskuse v místním divadle – o situaci mládeže a levicového hnutí ve střední Evropě a odpoledne besedu o rasismu a fašismu v České republice a na Slovensku a o případu Mária Banga. Sám se účastnil ještě diskuse o německém imperialismu ve východní Evropě a bilaterálního setkání s korejskou delegací. Večer pak probíhal v divadle Verdure festival politických písní, kde zazářila vietnamská moderní skupina, která uvedla zaplněné hlediště do varu. Když zpívala Hymnu demokratické mládeže, zavlály vlajky a tisíce mladých s v různých jazycích ke zpěvu přidalo…

15. srpen – Alžírský den

Část delegace se účastnila oficiálního programu alžírské poznávací cesty, druhou čekalo další kolo diskusí. Dopoledne pořádal KSM, partnerské organizace z Dánska, Řecka, Británie ve venkovní části cafetérie panelovou diskusi o Evropské unii.  Zajímavé bylo, že i organizacemi ze zemí, které v EU jsou, byla potvrzena imperialistická podstata Evropské unie a hlavně její nereformovatelnost na Evropu sociální.  Přínosem byly i informace o skutečném stavu mínění veřejnosti k EU, které byly v rozporu s oficiálními údaji.  Praktické byly i ukázky přesvědčovací kampaně některých organizací, které na konkrétních dokumentech např. dokázaly, že závěry ze schůzky EU v Lisabonu nejsou vyjádřením názoru občanů ani vlád jednotlivých států, ale převzatým programem Evropského kulatého stolu průmyslníků starého několik měsíců a pro tento summit vytvořeném…

Odpoledne probíhaly ještě 2 diskuse o EU – o militarizaci EU a o politickém útlaku v EU, které dokazovaly imperialistický a asociální, protilidský charakter EU. Mimo nich se česká delegace účastnila i kulturního vystoupení německé FDJ a mítinku o Boloňské deklaraci, pořádaném mládeží belgické PtB. Pestře zastoupená posluchárna byla svědkem analýzy tzv. vzdělávací evropské politiky, která není ničím jiným než podrobením se vzdělávacího procesu požadavkům evropských monopolů na flexibilní, úzce zaměřenou, pracovní sílu. Pod líbivými hesly o přízpůsobivosti absolventů škol a odstraňování nezaměstnanosti se podle Boloňské deklarace s mladých lidí stanou pouhé trosky skutečné osobnosti, úzce vzdělané, aby mohly fungovat jako to či ono kolečko, kdykoliv nahraditelné či transformovatelné na jinou práci. Žádné celoživotní vícestranné vzdělávání, solidní široká základní báze znalostí a zdokonalování sebe sama, ale liberalizace a „ztržnění“ člověka a jeho práce, jeho modifikace na pouhou „pracovní sílu“…

Poté se uskutečnil bilaterální mítink KSM se Španělskou UJCE a s poté mítink s řeckou KNE, který byl Zdeňkem pro ostatní překládán do češtiny.

Večer proběhlo zásadní setkání 15 komunistických organizací mládeže Evropy, signatářů již proslulého Apelu ke společnému postupu při antiglobalizačních akcích, které se protáhlo do půlnoci (Španělsko, Řecko, Finsko, Katalánsko, Portugalsko, Kypr, Rusko, Německo, ČR, Dánsko, Norsko, Turecko, Británie, Rakousko, Jugoslávie; výzvu dále podepsala např. Belgie apod.). KSM reprezentoval Zdeněk. Zajímavé bylo, že akce 23. 9. 2000 proti MMF a SB v Praze zde byla označována jako důležitý mezník pro sjednocování mládežnického komunistického hnutí, za což bylo KSM několikrát poděkováno. Přes řadu rozdílných podmínek v jednotlivých zemí bylo zdůrazněno, že je třeba „proti globalizujícímu se imperialismu postavit globalizující se mladé komunisty“ a tudíž více diskutovat o společné strategii, společném boji, více si vyměňovat informace, řídit společný boj atd. Bylo dohodnuto, že tomuto tématu – tématu jakési nové Komunistické internacionály mládeže - bude věnováno společné třídenní setkání v listopadu, asi u Madridu. Dá se říci, že „nulté“ zasedání se uskutečnilo v Alžíru. Praktické výsledky tohoto kroku by se měly objevit nejen příští rok při summitu NATO v Praze, ale snad již v prosinci v Bruselu a při řadě dalších akcí na přelomu a příští rok. Při příležitosti zasedání NATO se uskuteční na pozvání pravděpodobně v Praze i zasedání Světové federace demokratické mládeže.

16. srpen – Zakončovací den

Přes příznačný název byla delegace ČR v plné práci. Dopoledne se konaly bilaterální mítinky s Velkou Británií, Řeckem, Norskem a Dánskem, kterých se mimo překládajícího Zdeňka účastnil i Ludvík a Honza.

Odpoledne pak všichni hromadně odjížděly na zakončovací ceremoniál. Vybraní členové byli svědky vystoupení prezidenta Alžírské lidově demokratické republiky, kde odsoudil všechny zločiny imperialismu, embarga a blokády a podpořil boj Palestinců, Kuby, Západní Sahary a dalších proti utlačovatelům a okupantům.

Závěrečného koncertu na univerzitě s ohňostrojem pak měli příležitost zúčastnit se všichni.

 

ZAJÍMAVOSTI

-          Neoficiálně ze statistik- Z Norska bylo vysláno 12 delegátů, 5 z nich však nedostalo vízum, jelikož pocházelo z Kurdistánu…, Z Rakouska přijelo delegátů 9, ze Švýcarska 1, Turecka asi 2, Francouzi a Tunisané odjeli předčasně

-          Alžírsko – 32 mil. obyvatel, 5 mil. V hlavním městě, časté jídlo – kuckuc (rozdrobená rýže s doplňky), 3pokojový byt stojí 30.000 dinárů, mají 66 politických stran (2 jsou komunistické – ML a trockistická), ale jen 8 je v Parlamentu

 

ZÁVĚR

Festivalu se účastnilo 12532 delegátů ze 143 zemí světa. Česká delegace tvořená 10 mladými lidmi byla oproti poslednímu festivalu na Kubě mnohem aktivnější, zkušenější. Zapůsobila důstojně, přivezla mnoho nových poznatků a zkušeností, navázala desítky nových kontaktů. Přispěla do řady diskusí a tématických konferencí, řadu z nich vedla či pořádala, zapojila se do sjednocovacího procesu komunistické mládeže v Evropě a pokrokové mládeže celého světa.

Konkrétní závěry pro politiku komunistů:

-          sjednocování komunistické mládeže pokračuje – proběhla nultá schůzka budoucí Komunistické internacionály mládeže (zatím 15 organizací), 1. schůzka (3 dny) proběhne v listopadu v Madridu, patrně za cenu jen cesty, náměty na KIM jsou přijímány do konce září (KSM má již vlastní představu)

-          globalizuje se boj komunistů v rámci antiglobalizačního hnutí – další stanoviště – 14. prosinec- Brusel – akce proti EU, listopad 2002  - Praha – akce proti NATO, je třeba se aktivně do něho zapojit

-          boj proti EU probíhá uvnitř i venku, EU je nereformovatelná; v rámci EU probíhá destrukce vzdělávacího systému a jeho „ztržňování“, čehož je dokladem i Boloňská deklarace; omezování práv studentů probíhá v celém světě, je třeba rázně vystupovat na podporu bezplatného a veřejného vzdělávání

-          při příležitosti zasedání NATO se uskuteční na pozvání pravděpodobně v Praze i zasedání Světové federace demokratické mládeže

-          důležitá akce  - sjezd řeckého KSM (materiály jsou k dispozici) – 21. –23. 12. 2001