Státní terorismus v Janově- Mezinárodní akční apel
Píšeme z budovy Janovského sociálního fóra po svědectví nejhoršího
porušování lidských práv v krátké historii mládežnického hnutí proti
kapitalistické globalizaci. 2 lidé byli zavražděni 20. 7. policií, jeden v
Janově a jeden na hranicích, někdo ještě by mohl být zavražděn v nejvíce
násilných projevech fašistické státní brutality, jakou jsme viděli ve svých
životech, právě před několika hodinami před touto budovou.
Tuto noc policie zaútočila na školu Diaz (přes ulici), jednu z ubytovacích míst
GSF, kde lidé právě spali, a bila každého do té míry, že mnoho z lidí nemohlo
chodit a muselo být ze školy vyneseno na nosítkách. Nevíme, kolik lidí bylo
těžce zraněno, jelikož jsme přestali počítat počet nosítek odcházejících ze
školy, ale bylo zde 30 sanitek pro zraněné. Policie také vynesla naposledy
jeden pytel s tělem, možná dva, ale nevíme, jestli bylo tělo uvnitř jednoho či
obou.
Každý byl buď zadržen nebo převezen do nemocnice. Podle svědectví
osoby, která utekla před zadržením, lidé leželi v patru, říkali "ne
násilí", když se policie dostala do prvního patra, kde byl, a bili lidi
tak těžce, až musel jeden z důstojníků intervenovat, aby zastavil masakr. V
jednom z obrázků pořízených Indymedia (http://italy.indymedia.org) můžete vidět
dřevěné prkno s hřebíky pokrytými krví ležící blízko rohu s velkou skvrnou krve
na zdi.
Policie také současně násilně zaútočila na GSF a budovu Indymedia, ale zde
pouze zničila a vzala materiály. Nechtěli napadnout nikoho (ačkoliv v části
budovy bylo těžké dýchat kvůli slznému plynu). Italští poslanci byli také
uhozeni policajty, když se pokusili vstoupit do školy Diaz, když policie začala
odsouvat raněné.
Policejní terorismus 20. a 21. 7. v ulicích byl bezpříkladným v historii Západní
Evropy. 20. zavraždili mladého protestujícího z Janova, byl zasažen jednou do
čela a jednou do boku a přejelo přes něj policejní auto. Mladá francouzská žena
byla zavražděna na hranicích ve Ventemiglia téhož dne, když jí a dalším lidem
policie bránila ve vstupu do země. Policie útočila a zaplynovávala všechny
různé skupiny, které se účastnily akce.
Například, házeli slzný plyn z helikoptéry na shromáždění nenásilného
pochodu, zasahovali proti bílým overalům a Síti za globální práva předtím, než
oni zahájili svou akci, a zranili dosud neznámý počet lidí.
S rozmyslem mixovaly různé druhy politických výrazů, aby vytvořili
konflikty (např. zatažením části černého bloku do špičky pokojného
shromáždění). 21. Masivněji zaútočili na části demonstrace absolutně bez
důvodu, zaplynovávali celé prostory (včetně parkoviště, které sloužilo GSF a
přilehlou pláž) a někteří lidé byli donuceni skočit do moře, aby od toho
utekli, aby je policejní lodě vytáhly z vody. Oba dva dny, 20. a 21., byly
střety, v celém městě, které byly jednoznačně vyprovokovávány policií. Formy
provokací byly různé: Televize ukazovala obrazy skupin lidí oblečených v černém
vycházejících z policejních nákladních vozů a rozbíjejících okna, a černý blok
byl viditelně tyto dny infiltrován. Plně s respektem se ptáme našich přátel z
černého bloku, aby reagovali na
zmíněná fakta, ne kvůli sobě, ale kvůli všem. Tato žádost není míněna tak, že
obsahuje to, že nemohou být přítomni na
velkých kolektivních akcích, ale to, že by se měli podnítit k přemýšlení o své
roli a podle toho volit. Jednou z možných cest by& mohlo být hrát roli
zaostřenou na solidaritu a bránit další skupiny, tak jak se to uskutečnilo
úspěšně v A16 (16. srpna).
Lidé, kteří byli vzati do nemocnice,
byli okamžitě po poskytnutí první pomoci zadrženi, ačkoliv byli často v
extrémně špatných podmínkách. Jedna osoba, člen nenásilné skupiny, který byl
strašně zbit, když seděl v poschodí se zdviženýma rukama, potvrzuje tuto
zkušenost. Na policejní stanici byl opakovaně mučen jako jiní, co tam byli.
Policie zasahovala již zraněná místa jeho těla a mlátila ho bezdůvodně. Jiná
osoba, která byla uvězněna a propuštěna, řekla, že byli biti všichni a nuceni
skandovat "viva il duce", čímž bylo míněno "Dlouhý život
Mussollinimu".
Policejní terorismus byl odstartován již před akcemi. Poslední týdny byly
charakteristické policejním prohledáváním celé Itálie, sledováním všeho,
opakováním strategie napětí použité italským státem v 70. Letech k likvidaci
sociálního hnutí. Dopisní bomby byly poslány (kým?) policajtům, policie
vyhodila do vzduchu auto v centru Janova, protože parkovalo na témže místě
několik dní, a do novin prohlásili, že bomby jsou umístěny na různých místech
(včetně jednoho z ubytovacích míst GSF) - všechno toto proto, aby vytvořili
atmosféru paranoiy, strach z demonstrantů a sociální teror. Dále uvěznili mnoho
lidí před akcemi, včetně zvláště brutálního případu mladé ženy, která byla
držena v izolaci 4 dny za to, že měla nákladní auto (které, jak tvrdili, mohlo
být použito na průnik do rudé zóny), kde měla sekyrku za účelem táboření.
Lidé, kteří byli vězněni, uvádějí ve svých zprávách, že byli mučeni
fyzicky a psychologicky, včetně nucení
k vystavení se na třech plakátech - pornografickém, následovaném jedním s
Mussolinim a pak jedním s nacistickou armádou v akci.
Víme, že mnoho solidárních a podpůrných akcí se koná na různých
místech světa a mnoho jich je plánováno. Vyzýváme všechny skupiny, které dosud
nenaplánovaly akce, aby tak učinily a připravily podpůrné akce, které by
pokračovaly do té doby, až lidé zodpovědní za toto porušování lidských práv
zaplatí cenu za své akce. Navrhujeme,
těmto skupinám, aby jejich minimální požadavek byl rezignace Berlusconiho
vlády. Tady je seznam italských ambasád na http://www.ethoseurope.org/ethos/embassies.nsf/
Myslíme, že potřebujeme obrátit tuto situaci do vážného mezinárodního problému
pro Berlusconiho a další vlády G8, ne kvůli základnímu smyslu spravedlnosti,
ale také protože cítíme, že zbytek hnutí a mnoho z nás na to spoléhá. Brutalita
ukazuje aktuální paniku, s kterou bohatí a mocní reagují na jaský fakt, že svět
nás začíná poslouchat. Vidí, že nás nemohou
dlouho popisovat jako nějaký marginální fenomén, nyní strhli všechny
masky předstírané demokracie a a ukázaly svou pravou tvář - tvář útlaku, násilí
a terorismu.
Abychom
ctili naši smrt, nesmí být ani minuta ticha, ale celý život boj.