PRÁVO, 27. 10.
Jestli má KSČM jít kupředu, musí změnit svůj styl komunikace, styl politiky, říká Miloslav Ransdorf

* Pane místopředsedo, poslanec KSČM Karel Vymětal před několika dny ve Sněmovně označil údery USA a Velké Británie proti Tálibánu za protiprávní; zároveň obvinil vládu České republiky, že "lehce souhlasí se zabíjením civilních obyvatel kdekoli na světě". Podobně se vyjádřil i místopředseda vaší strany Václav Exner. Premiér na ta vystoupení reagoval velice ostře. Co si o nich myslíte vy?

Vystoupení těch dvou interpelujících poslanců považuji za nešťastná, reakci ministerského předsedy za nepřiměřenou. Myslím, že to byl střet, ze kterého ani jedna strana nevyšla s čistým štítem. Domnívám se, že reakci Spojených států na teroristické útoky z 11. září lze chápat ve smyslu práva na sebeobranu, které je zaručeno 51. článkem Charty OSN. Polemizoval bych sice s tvrzením, že je to akce stoprocentně zaštítěná mandátem Rady bezpečnosti, nicméně i v tomto ohledu jde o zcela odlišnou právní situaci než při zásahu NATO v Jugoslávii. Ani v souvislosti s tehdejším bombardováním bych ale nemluvil o "lehkém souhlasu se zabíjením", protože česká vláda se přece jen snažila nalézt mírové řešení - viz česko-řecká iniciativa, která vyvolala tak zlobnou reakci naší pravice.

* Zdá se, že tentokrát ve vašem vedení vypukl skutečně principiální spor. Vy jste tu spojeneckou akci hned 8. října podpořil, zatímco šéf poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip okamžitě prohlásil, že "je zřejmé, že nejde o útok na teroristy, ale o útok na Afghánistán". Není příliš běžné, aby vedoucí činitelé téže strany veřejně prezentovali protichůdné názory na tak podstatné věci…

Především není pravda, že bych bezezbytku podpořil všechno, co Spojené státy v této souvislosti učinily. Některé z těch kroků se mi nejeví jako příliš šťastné.

* Například?

Vezměte si třeba to shazování potravinových balíčků -

* O tom jste přece Haló novinám řekl, že to nepovažujete za pokrytectví, ale za humanitární pomoc.

Ano, ale co říkáte tomu, že ty balíčky jsou doprovázeny textem v angličtině, španělštině a francouzštině? Myslíte, že to u prostých Afghánců budí důvěru?

* To je asi neobratné, jenže já jsem se ptal -

- na principiální spor ve vedení KSČM? Já bych to nazval spíše diskusí. Podle mne je zcela normální, že v demokratické straně existuje pluralita názorů. Tím spíš, že tentokrát máme co do činění se zcela novou situací. Pokud vás to udivuje, pak vaše představa o komunistické straně neodpovídá realitě. V KSČM probíhá permanentní diskuse o všech možných otázkách, včetně její celkové orientace.

* K tomu se určitě dostaneme, ale teď ještě ne. 12. října přijal Výkonný výbor ÚV KSČM Stanovisko k válce v Afghánistánu. V něm se říká, že "VV ÚV KSČM nepovažuje současné bombardování afghánského území s oběťmi z řad civilních obyvatel za způsob řešení problémů terorismu".

S tím souhlasím. Samotný vojenský zásah problém mezinárodního terorismu neřeší. Je jasné, že Západ, především Spojené státy, musí přehodnotit své postoje k zemím třetího světa, že se nesmí orientovat jen na své krátkodobé zájmy, že musí diferencovat mezi jednotlivými islámskými režimy a proudy, že -

* Pane místopředsedo, zadržte. V tom stanovisku, ze kterého cituji, se neříká, že samotné bombardování není řešením. Říká se tam -

- že bombardování není řešením problému terorismu. A to je pravda.

* Není ani součástí toho řešení?

Ne, je pouze naplněním práva na legitimní sebeobranu. Ani sebevelkorysejší vojenský zásah nemůže vyřešit jev, který má sociální, kulturní i historické kořeny.

* Takže podle vás to stanovisko není odmítnutím bombardování?

Ne. Od nikoho z vedení KSČM jsem neslyšel, že by bral Spojeným státům právo na sebeobranu.

* V tom případě zřejmě neumím česky, ale budiž, rád ten váš výklad přijímám. Vyložte mi další věty toho dokumentu: "Při současných vojenských akcích vůbec nejde o zadržení bin Ládina. Zřejmou prioritou je demonstrace síly USA." Jak chtějí vaši straničtí kolegové chytit bin Ládina bez vojenských akcích proti Tálibánu, který ho chrání?

V televizní debatě jsem řekl, že rozhodující nemůže být bombardování, ale akce speciálních sil. A ty už koneckonců probíhají, což znamená, že americké vojenské velení přehodnotilo svou strategii. Musím říct, že mě to příjemně překvapilo, protože po prvních prohlášeních prezidenta Bushe a ministra obrany Rumsfelda jsem se obával plošné odvety; jsem rád, že nakonec převážil hlas rozumu, který reprezentoval státní tajemník Colin Powell. Přehodnocen byl zřejmě i samotný cíl té operace; hlavní prioritou americké administrativy je teď evidentně svržení tálibánského režimu.

* To je dobře nebo špatně?

To je samozřejmě dobře. Ale je velice důležité držet tu akci v určitých mezích, minimalizovat oběti na straně civilního obyvatelstva.

* Máte pocit, že se o to Washington snaží?

Řekl bych, že po této stránce je ta akce zatím selektivnější a šetrnější, než byla ona ostudná, hloupá a škodlivá válka v Jugoslávii.

* Předseda KSČM Miroslav Grebeníček prohlásil, že Washington útokem na Afghánistán porušil zásadu presumpce neviny a právo bin Ládina na spravedlivý proces. Souhlasíte s ním?

Usáma bin Ládin se prokazatelně podílel na řadě teroristických aktů. Pokud bude dopaden, měl by být postaven před řádný soud. Protože lze ale těžko očekávat, že natáhne ruce, aby mu na ně příslušníci amerického komanda nasadili pouta, obávám se, že tato optimální varianta nenastane.

* Porušil tedy Washington zásadu presumpce neviny?

Podívejte se, pane redaktore… já jsem v této věci v trochu jiném postavení než většina mých spoluobčanů, protože jako člen zahraničního výboru Sněmovny, dokonce jeho místopředseda, mám privilegovaný přístup k informacím. Chápu, že lidé, kteří tento přístup nemají, mohou mít různé názory a -

* Chcete říct, že jste se seznámil s důkazy o Usámově vině?

Chci říci, že se nám dostalo informací, které poměrně přesvědčivě tímto směrem ukazují.

* Nemohl byste ty informace prozradit panu Grebeníčkovi?

My jsme se zavázali, že je budeme považovat za důvěrné.

* Takže názor vašeho předsedy vyplývá z neinformovanosti?

Řekněme, že vyplývá z toho, že nemá privilegovaný přístup k těmto informacím.

* Vy ale veřejně říkáte, že vás ty důkazy přesvědčily. To znamená, že pan Grebeníček nevěří vašemu úsudku.

To je spekulace, na kterou mi nepřísluší odpovídat. Nerad bych se totiž dostal do situace, v níž se ocitl Mistr Chuej v debatě s filozofem Čuangem-c´.

* ??

Filozof Čuang-c´ a Mistr Chuej stáli na můstku a pozorovali, jak se v potoce hemží ryby. Čuang-c´ řekl: "Těm rybám je příjemné, že ta voda je tak čistá a tak rychle proudí." Mistr Chuej se podivil: "Jak ty, jenž nejsi rybou, můžeš vědět, co je rybám příjemné?" Čuang-c´ odvětil: "A jak ty, jenž nejsi mnou, můžeš vědět, že já nevím, co je rybám příjemné?"

* Hmm… Můžete mi vysvětlit ještě jednu větu z prohlášení vašeho "VV ÚV"? "Opakované zneužívání organizace NATO potvrzuje názor KSČM, že členství v NATO zvyšuje bezpečnostní riziko pro občany ČR". O jakém zneužívání je tu řeč? Vy jste před chvílí konstatoval, že šlo o legitimní použití 51. článku Charty OSN… a pan Balín, první místopředseda KSČM, před přijetím onoho stanoviska připustil, že Aliance v tomto případě měla důvod použít 5. článek Washingtonské smlouvy.

Musím vás upozornit, že v té větě se mluví o opakovaném zneužívání. V případě války v Jugoslávii nepochybně o zneužití Washingtonské smlouvy šlo.

* A teď se to opakuje ?

Už jsem řekl, že mohou být spory o tu základnu mezinárodního práva. To je velice subtilní právní problém.

* Tady se zcela nesubtilně říká, že organizace NATO byla opakovaně zneužita.

Myslím, že je třeba vzít v úvahu ještě jednu věc. Až do washingtonského summitu NATO byl v Alianci pojem kolektivní obrana vztahován jen k euroatlantickému prostoru. V deklaraci toho summitu se poprvé objevil dodatek: " and around" - "a kolem". A teď jde o to, do jaké míry bude tento nový princip uplatněn. Zdá se, že Aliance jako celek na to zatím nemá odpověď, každá členská země si v podstatě volí ty formy, které uzná za vhodné. Například francouzský premiér Jospin prohlásil, že Francie chce být zapojena, aby měla informace a mohla reagovat podle svých vlastních zájmů.

* Nemám pocit, že jste mi odpověděl, ale pojďme ke druhé polovině té věty. Čím "členství v NATO zvyšuje bezpečnostní riziko pro občany ČR" ? Nemyslíte, že právě nebezpečí terorismu ukazuje, že potřebujeme spojence?

Já se naopak domnívám, že události po 11. září dokazují, že NATO je instrument, který počítá s konfliktem starého typu, ale nepřináší žádné bezpečnostní záruky proti novým hrozbám, jakými jsou narkobyznys a globalizovaný terorismus. Tyto hrozby vyžadují úplně jinou formu koordinace. Myslím, že není správné, když podceňujeme instituce, jako je třeba Europol, s nimiž bychom měli spolupracovat daleko intenzívněji.

* Rusko akci Spojených států jednoznačně podpořilo, Čína do značné míry také. Neobáváte se, že KSČM - pokud budou její politiku i nadále určovat lidé s hluboce zakořeněným stereotypem, že je prostě vždycky nutné být proti Americe a proti NATO - zůstane ve světě sama s Kubou a se Severní Koreou a doma se sládkovci?

Já si myslím, že nemáte zrovna dobrý přehled o debatě, která se ve světě o této akci vede. Možná ale víte, že Rusko a Čína jsou členy Šanghajské skupiny, která vznikla mimo jiné proto, aby čelila separatismu a mezinárodnímu terorismu. Obě ty země mají v tomto konfliktu řadu shodných zájmů se západním společenstvím.

* Ano, to jsem přece právě řekl… a ptám se, zda vás neznepokojuje, že vedení KSČM stojí "sólo" na jiné pozici.

Ne. Já bych neřekl, že stojí na jiné pozici. Rusko a Čína si přejí, aby ten zásah byl selektivní, rychlý a efektivní. Domnívám se, že vedení KSČM chce totéž.

* Mně připadá, že vedení KSČM chce, aby ten zásah nebyl.

To je váš názor, a máte na něj právo.

* Vám opravdu není úzko z pomyšlení, že prohlášení jako to, ze kterého jsem zde tak obšírně citoval, a "interpelace", o nichž jsme mluvili na začátku, přibližují komunistickou stranu k pozicím křiklounů typu pana Kopala? (Předseda neonacistického Národně sociálního bloku Jan Kopal je trestně stíhán za schvalování teroristického útoku na New York a Washington. Pozn. A. K.)

Myslíte, že ty desetitisíce lidí, kteří demonstrují v ulicích západoevropských měst, jsou spojenci pana Kopala? Já myslím, že to jsou lidé, kteří vyjadřují naprosto legitimní obavy, aby se tato vojenská akce nestala samoúčelem a zdrojem zisku pro výrobce zbraní.

* S těmi, kteří demonstrují jenom za tohle, klidně do těch ulic vyrazím i já.

Domnívám se, že takto byly míněny i ty dvě interpelace. Ano, byly nešikovně, nešťastně formulované… ale nešťastná byla i odpověď ministerského předsedy. Musím ovšem říct, že Miloši Zemanovi některé nemístné a "ujeté" výpady na naši adresu promíjím, protože pro něj mám z minulosti určitou slabost.

* Průzkumy ukazují, že většina našich občanů údery proti Tálibánu podporuje -

Na rozdíl od války v Jugoslávii. Tehdy většina lidí byla velmi ostře proti. Tady je vidět ten zásadní rozdíl.

* - ozývají se ale i ti, kteří s nimi nesouhlasí. Někteří svůj postoj opírají o argumenty, ale jsou mezi nimi i takoví, kteří pouze nadávají. Americe přejí jen to nejhorší, stejně jako předtím přáli co nejdelší vězení Ivanu Pilipovi a Janu Bubeníkovi. Z jejich dopisů čiší závist, zloba, nejrůznější předsudky… a občas se přitom netají tím, že jediná strana, která se jim zamlouvá, je KSČM. Neznepokojuje vás to, že jste přitažliví pro spodinu?

Ten výraz, který jste teď použil, je urážlivý jak pro ty lidi, tak pro KSČM. A myslím, že je nehodný i vás jako redaktora demokratického listu. Měl byste přemýšlet o tom, co lidi žene do marginalizované pozice - co v nich vzbuzuje strach, obavy ze zítřka. Podle mne je hlavním problémem naší dnešní společnosti právě to, že ten strach z ní nevymizel, pouze změnil podobu. A plodí věci, o kterých mluvíte.

* Asi si nerozumíme. Já teď přece nemluvím o lidech frustrovaných nezaměstnaností, nouzí nebo utrpěnou křivdou; mluvím o neslušných lidech - o pisatelích anonymních dopisů, které jsou leckdy plné rasistických a xenofobních výlevů, dopisů plných zášti ke všem a ke všemu…

A já trvám na tom, že ta vaše otázka je naprosto mimo. Mimo jiné i proto, že sám dostávám spoustu stejně hloupých a ubohých anonymů od lidí, kteří se hlásí k pravici - často v nich nejvíc na frak dostává čeština! Kdybych měl podle nich soudit pravicové voliče, tak je to ubohost sama.

* Tohle vám věřím - a proto tu otázku zobecním. Nemělo by vedení každé strany - ať už je to KSČM, nebo ODS - zneklidnět ze zjištění, že má mezi svými přívrženci lidi tohoto typu? A zamyslet se na tím, zda to nevypovídá něco o její politice?

Vypovídá, pane redaktore, o někom něco třeba to, že nosí stejný kabát jako vy? Budete mu v tom bránit? Já si myslím, že povinností každé politické strany je snažit se o kultivaci politického diskursu a o to, aby v naší politice měl co největší prostor rozum. My se o to poctivě snažíme a byli bychom rádi, kdybychom v tomto snažení měli co nejvíce spojenců, včetně médií. Obávám se však, že často právě média pilně pracují na tom, aby rozumu ve společnosti ubývalo.

* Nemáte pocit, že v naší společnosti v poslední době sílí antiintelektuální tendence… a že mezi členy a přívrženci KSČM je tenhle jev zvláště markantní? Jak se jako intelektuál ve své straně cítíte?

Velice dobře. Je vidět, že tu stranu neznáte. Ono to totiž vůbec není tak, jak říkáte. Já chodím velice rád mezi řadové členy KSČM, protože mezi nimi vždycky pookřeju. Ti lidé vůbec nejsou hloupí - jsou schopni přijímat i značně složité argumenty. Hloupé jsou výroky některých "politologů", podle kterých typickým členem či voličem KSČM je nevzdělaný stařec nad hrobem s prázdnou kapsou.

* Zeptám se ještě jinak: Může se někdo jako vy - tedy člověk, který vidí svět ve více barvách než jen v černé a bílé a kterého v poslední době dokonce podezírám, že je přece jen demokrat - stát šéfem KSČM?

To záleží na členech. My jsme demokratická strana, ve které všechno mají v rukou členové.

* Takže: má člověk jako vy šanci získat důvěru členské základny KSČM?

Opakuji: Já v komunikaci se členy naší strany nemám žádné problémy… a při řadě příležitostí jsem se přesvědčil, že je nemám ani při komunikaci s nestranickou veřejností. Nikdy jsem neměl pocit, že by mi lidé nerozuměli.

* Když je v té vaší straně všechno tak skvělé, proč jste nedávno v Ostravě prohlásil, že "KSČM zůstává hodně dlužna nadějím spojovaným s jejím V. sjezdem v roce 1999" ? Já jsem si s tím sjezdem spojoval hlavně naději na to, že se vaše strana mnohem důrazněji distancuje od své předchůdkyně, KSČ. Měl jste i vy na mysli toto?

Ne, já jsem měl na mysli něco úplně jiného. Měl jsem na mysli to, že potřebujeme větší dynamiku, větší tah na branku, větší odvahu k nastolování nosných témat pro tuto společnost… více velkorysosti při tvorbě nových projektů. Protože ta nespokojenost mezi lidmi je takového druhu, že už nestojí o žádné flikování; chtějí ucelený projekt opravdové změny.

* Když si tyhle řádky přečtou řadoví členové KSČM, nejspíš si řeknou: No dobrá - ale co ten Ransdorf chce konkrétně?

Ransdorf chce, aby tato strana nepřešlapovala na místě, aby nebyla uspokojena stavem, ve kterém je, aby skutečně chtěla vyhrát volby se vším všudy.

* Myslíte, že to nechce?

Pokud tomu mají lidé uvěřit, je třeba demonstrovat tu vůli v konkrétních krocích. Což znamená dělat to, co jsem právě řekl: nastolovat nová témata, prezentovat nové lidi, vést ve straně otevřenou a velkorysou debatu před tváří veřejnosti… a především představit voličům naše vlastní společenské projekty.

* Tím říkáte, že zatím žádný takový projekt nemáte?

Ale ano, máme; už téměř dva roky máme například hotovou koncepci daňové reformy, která v sobě nese jak výrazné aspekty spravedlnosti, tak i aspekty, řekl bych, propodnikatelské… Tenhle koncept máme, jenže jsme zatím neměli odvahu vyjít s ním na veřejnost a domýšlet jeho důsledky v dalších oblastech.

* Co si mám představit za slovy " vyjít na veřejnost" ?

Například konferenci, která by měla velkou mediální prezentaci. Já se domnívám, že je třeba změnit náš styl tak, abychom byli daleko otevřenější, aby veřejnost takříkajíc viděla do naší politické kuchyně… Naši odborníci už vykonali spoustu dobré práce a my výsledky té práce musíme umět lidem představit - protože k čemu jsou dobré skvělé myšlenky, které leží v šuplíku?!

* V článku, který otisklo Právo, jste napsal, že KSČM by měla být moderní informační stranou. Co to znamená?

To znamená, že bychom měli být schopni zachytit každou rozumnou myšlenku a iniciativu, nejenom zevnitř strany, ale i zvenku. Že musíme být schopni přenášet informace z míst, zachycovat problémy a včas na ně reagovat. K tomu potřebujeme mít vnitrostranické informační toky, které využívají nejmodernější techniku. Podle mého názoru se musíme snažit získat nad ostatními stranami převahu v tom, že naši členové budou vědět víc než jejich okolí a že se v té záplavě informací budou lépe orientovat.

* Dál jste tam napsal, že byste měli být stranou více samosprávnou. Zase: o co vám jde konkrétně?

O to, o čem v naší straně diskutujeme už dlouhá léta. Myslím, že se nám podařilo prosadit, že v KSČM, na rozdíl od jiných stran, o všech životně důležitých otázkách rozhoduje členská základna. My ale musíme usilovat o mnohem víc. Je třeba, aby i tvorbou naší každodenní politiky byla zaměstnána celá strana, od základních organizací.

* Proč to všechno tak zatím není? Proč nejste dostatečně dynamičtí, dostatečně informační, samosprávní, odvážní, velkorysí? Kdo to brzdí?

Řekl bych, že za to může určité sebeuspokojení, kterému jsme propadli ve chvíli, kdy nás společnost začala ve větší míře akceptovat, když vzrostla naše podpora… Zpytovat své svědomí v tomto ohledu musíme my všichni, kteří se v KSČM podílíme na politických rozhodnutích.

* Setkal jste se mezi svými soudruhy se zápornými reakcemi na svou kritiku?

Rozhodně nemůžu tvrdit, že by mě za to ostravské vystoupení a za ten článek v Právu všichni chválili. O otázkách, které jsem nastolil, probíhá v KSČM velice otevřená a tvrdá diskuse… což považuji za důkaz toho, že jsme otevřená a demokratická strana. Na příštím zasedání výkonného výboru budou tyto otázky patřit ke klíčovým bodům jednání. Osobně jsem přesvědčen, že jestli Komunistická strana Čech a Moravy má jít kupředu, nemůže zůstat taková, jaká je doposud. Že musí dojít ke změně stylu komunikace, stylu politiky.

* Nedojde spíš k tomu, že Miloslav Ransdorf přestane být členem vedení KSČM?

Pane redaktore, všichni víme, že politika je rizikové povolání. Pro mne by určitě bylo pohodlnější, kdybych se s tím, co umím, živil třeba ve sféře byznysu a kdybych se přestal starat o to, co se stane s organizací, se kterou jsem spojil tak velkou část svého života. Jenže kdybych to udělal, zpronevěřil bych se lidem, kterým jsem něco slíbil. A hlavně bych se zpronevěřil sám sobě.

 

Zamyšlení nad jedním článkem

     Po přečtení rozhovoru s 1.místopředsedou KSČM M.Ransdorfem, otištěném 27.října 2001 v sobotním Právu, mi to jinak nedá, a musím reagovat. Politickou reakci přenechám povolanějším, zde se omezím na konstatování, že plně souhlasím s Hérakleitem z Efezu, jedním z významných starověkých živelných materialistů, který je autorem okřídleného výroku: „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ Jenže toho se pan poslanec Ransdorf dopustil – stačí srovnat jeho výroky s projevy sociálně demokratických vůdců před 1.světovou válkou. Nyní se však pokusím polemizovat s tzv. odbornými tvrzeními pana Ransdorfa, který je natolik sebevědomý a přesvědčený o vlastní informovanosti, že naznačuje neznalost kolegů poslanců vlastní strany, včetně předsedy poslaneckého klubu V.Filipa a předsedy ÚV KSČM M.Grebeníčka a to jen proto, že mají poněkud méně válečnické stanovisko k problému bombardování Afgánistánu. Přitom pan místopředseda Ransdorf se dopustil několika zjevných omylů, co se týká jeho hodnocení právní stránky celé kauzy. Nejprve k jeho tezi, v článku několikrát zopakované, že USA jednají v rámci svého legálního a legitimního práva na sebeobranu. Je nutné se seznámit s úpravou mezinárodního práva veřejného, nastolené otázky řešící. Charta OSN z 26.5.1945 (v platnosti) stanoví v čl.39, že Rada bezpečnosti určí, kdy došlo k ohrožení, porušení míru nebo útočnému činu a rozhodne či doporučí opatření a v čl.40 se praví, že RB může navrhnout určitá opatření, aby předešla zhoršení stavu. Články 41-50 Charty pak podrobněji upravují aktivity Rady bezpečnosti právě například pro situace, jako je ta, jež nastala 11.září. Nechápu proč M.Ransdorf neprosazoval např. tuto cestu, ale od počátku podpořil agresorský postup USA (sice ne úplně – je např. proti způsobu, jakým jsou shazovány balíčky s humanitární pomocí, což je ovšem vzhledem k celku irelevantní). Článek 51 Charty, kterým pan poslanec argumentuje sice stanoví, že v případě ozbrojeného útoku na člena OSN má tento přirozené právo na sebeobranu, ale M.Ransdorf zapomněl dodat, že stát musí okamžitě tato opatření oznámit RB a činit jen do zahájení postupu RB, navíc nelze toto ustanovení vytrhávat z kontextu souvisejících článků Charty, ani od skutečnosti. USA nejen, že sebeobranu neoznámily RB, ale ani svého práva nevyužily. Nezačaly totiž svou akci jako dočasnou sebeobranu, po níž bude následovat nezbytný postup Rady bezpečnosti (bez toho nejde o právo na sebeobranu dle Charty OSN), ale Spojené státy začaly operaci jako prostou svémocnou agresi. Naopak Spojené státy usilují o to, aby se Rada bezpečnosti na řešení konfliktu významně nepodílela. Argumentace p.Ransdorfa, tak jak ji použil, se mi zdá jako čistě účelová anebo nemá pan poslanec dostatečné poznatky v této sféře. Stejně tak nemohu souhlasit s M.Ransdorfem, když odmítá základní princip právního státu – princip presumpce neviny. V čl.14 bodě2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (vyhlášen v ČR 10.5.1976 Vyhl.Min.zahraň. věcí č.120/76 Sb. a podle čl.10Ústavy nadřazen zákonu, smluvní stranou Paktu jsou i USA, pro něž je tedy také závazný – protože čl.2 Paktu stanoví, že každý stát, který je smluvní stranou paktu, se zavazuje respektovat práva Paktem zaručená) je princip presumpce neviny definován: „Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud mu není vina zákonným způsobem prokázána. V českém Trestním řádu 141/61Sb. se dokonce vyžaduje pravomocný odsuzující rozsudek. Pan Ransdorf sice tvrdí, že vina prokázána byla, protože má „privilegovaný přístup k informacím“ (sic!)! Ale pane Ransdorfe, vyžaduje se zákonný postup či pravomocný odsuzující rozsudek, jinak vina prokázána není, i kdyby jste viděl tisíce „dostatečných“ důkazů! (Jsem též přesvědčen, že kdyby důkazy byly natolik pádné, jak naznačujete, bylo by nelogické, že je USA již dávno nezveřejnily.) Žádný představitel moci zákonodárné či výkonné (byť by to byl americký prezident nebo český poslanec) nemůže o něčí vině rozhodnout! A povolaný soud  tak může učinit až po řádném řízení! To co předvedl pan místopředseda KSČM není skutečně ničím jiným než absolutní popření presumpce neviny se vším všudy! A trestnost lze určit pouze podle konkrétního činu (tomu se říká tzv. individualizace trestného činu). To, že Usamma bin Ládin se prokazatelně dopustil teroristických útoků (navíc často v zájmu USA) je sice pravda, ovšem k americkému bombardování Afgánistánu dochází kvůli útoku z 11.září a zde Ládinovo pachatelství prokázáno nebylo a nějaké jeho dřívější teroristické činy s tím nemohou souviset, protože „trestán“ je za tento konkrétní útok. I zde je tedy Ransdorfova argumentace do značné míry zavádějící. Navíc útoky USA, tak jak je realizující, porušují celou řadu dalších důležitých mezinárodně právních dokumentů. Jde např. o Petrohradskou deklaraci o zákazu výbušných nábojů, Úmluvu o zákazu vojenského či jakéhokoliv prostředku měnícího životní prostředí, Haagské úmluvy aj. Útočná válka Spojených států porušuje stále platný Statut Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku 164/1947Sb. i náš zákon na ochranu míru 165/50 Sb., protože na základě těchto předpisů jde o trestný čin proti míru. A vzhledem k významnému objektu těchto normativních aktů (totiž mírové soužití mezi národy, lidskost ad.) lze v tomto případě použít zásadu univerzality podle něhož může česká justice odsoudit a potrestat každého, kdo se dopustil tak závažného trestného činu, byť není občanem ČR, činu se nedopustil na našem území ani vůči českému státnímu příslušníku. (Tzn. české soudy mohou odsoudit Bushe a spol.) V této souvislosti by si M.Ransdorf měl uvědomit, že každý, kdo ospravedlňuje bombardování Afgánistánu Spojenými státy, se dopouští podpory a propagace války, což je samo o sobě podle Statutu i zák.165/50 trestným činem proti míru. Celkově se domnívám, že názory místopředsedy KSČM Ransdorfa vyslovené ve výše uvedeném článku Práva nepatří mezi podněty, které by správným směrem otevíraly stranu tak, aby se stala „moderní informační“! Jistě, vnitrostranická diskuse je vhodná a mnohdy i potřebná, ale je třeba dodržovat určité alespoň minimální standarty levicovosti (či spíše racionality). Pokud hodlá pokračovat pan Ransdorf touto cestou, nezbývá mi než parafrázovat známého čínského lingvistického filozofa Kung-sun Lunga – Ransdorfův socialismus není socialismem. A co se týká demonstrací, p.Ransdorf by měl častěji nebo pečlivěji číst zahraniční tisk či vyjít si na nějakou v ČR pořádanou demonstraci k agresi USA. Miliony lidí v Indii a Pákistánu, statisíce v Německu a Řecku, desetitisíce v Anglii a Švédsku i jinde po světě, stovky u nás demonstrují proti bombardování a imperialistické agresi Spojených států. Ládin není Taliban a Taliban není Afgánistán, bomby padají na Afgánistán, na civilní obyvatelstvo, pokud si pan Ransdorf myslí, že je bombardování selektivní a šetrné (jak uvedl ve svém článku), ať se zeptá pozůstalých. Počet mrtvých civilistů se již blíží počtu mrtvých ze Světového obchodního centra. Jenže mají tu smůlu, že nežijí v New Yorku a tak jejich zbytečná smrt nikoho nezajímá.

                                                                                                                                SVN