Anti WEF protesty v Salzburgu

 

V neděli, 1. července, odstartovalo Světové ekonomické fórum (WEF) v rakouském Salzburgu Evropský summit. Seznam 1000 účastníků WEF je něco jako "kdo je kdo" v největších a nejsilnějších korporacích jako Mc Donald´s, Monsanto, Nike, Shell, Coca Cola nebo Microsoft.

Tento rok chtěl WEF diskutovat zejména otázky budoucího rozšíření EU směrem na východ kontinentu a proces kapitalistické transformace ve východní Evropě.

Společně s rakouskou vládou pozval WEF politickou elitu téměř všech zemí východní Evropy. Myšlenky WEF se nacházela exaktně ve stavbě a prohlubování komunikačních kanálů mezi kapitalistickými korporacemi a vládami a státními představiteli kvůli řešení politických a ekonomických problémů v zájmu těchto korporací.

Po protestech v Seattlu, Praze, Davosu nebo Gothenburgu byl tento summit WEF ve Salzburgu unikátní příležitostí pro výstavbu antikapitalistického hnutí také v Rakousku. Salzburg se stal částí antikapitalistického léta, následující protesty v Gothenburgu a Barceloně a pokračující na antiG8 demonstraci v italském Janově.

Policie se připravovala měsíce. Již od dubna bylo jasné, že policie bude mít v Salzburgu nějakých 4000 policistů na ochranu WEF. V médiích probíhala bezprecedentní kampaň proti plánovaným protestům, která prezentovala každého, kdo chce jít do Salzburgu protestovat, za "anarchistického teroristu". Po krvavém večeru v Gothenburgu dosáhla tato kampaň hysterické úrovně, totálně mimo rozměry skutečné situace na místě. Anarchistické skupiny v Rakousku jsou velmi malé a nemají síly vyzvat k boji policii. A bylo extrémně nepravděpodobné, že by mohly přijít větší a zkušenější skupiny z Německa a Itálie, které by byly připraveny na otevřenou pouliční bitvu s policií.

Ačkoliv bylo každému jasné, že na demonstracích proti WEF nebude více než nějakých 2000 lidí, policie zakázala všechny plánované demonstrace kromě rally před stanicí. Policie navrhla dokonce komunistické straně, aby konala rally na stadionu!

V bilanci sil byla absolutně ve výhodě policie. Mediální kampaň přinutila mnoho lidí zůstat doma. OGB (Rakouský odborový výbor) odmítl mobilizovat proti WEF. Odborové svazy pouze připustily podporu kontrasummitu organizovaného ATTAC. Všechny pokusy organizovat speciální vlaky placené odbory selhaly. Nedostatek mobilizace na straně OGB vedl k izolaci radikálních levicových skupin. Nicméně to je nezastavilo jít kupředu se svou strategií vyhledávání konfliktů s policií. Jejich hlavním cílem bylo zabránit summitu WEF všemi možnými prostředky aniž by vzaly v úvahu početní převahu policie - nezmiňuji se o tom, že policie byla velmi dobře vybavena a připravena pro otevřenou pouliční bitvu.

Už ve vlaku byla naše delegace mladých socialistů kontrolována policií. Když jsme přijeli do stanice, byla plná policajtů. Celé město bylo jako militarizovaná zóna. Policie uskutečnila mnohokrát různé provokace. Jeden novinář z Německa byl uvězněn a jeho materiál zničen.

Přesto jsme se v sobotu večer rozhodli okupovat restauraci McDonald´s, abychom ukázali symbolický protest proti lačnosti a vykořisťování korporací. Samozřejmě, nebyli to pouze novináři, kteří přišli, ale také mnoho policie. Když jsme opustili restauraci, policie nám zabránila vrátit se zpět na stanici, kde bychom se spojili s demonstrací, která přicházela ukázat svou solidaritu s námi. Policie obklíčila naší demonstraci a přinutila nás řídit se jejími pokyny.

V neděli jsme se účastnili demonstrace s naším vlastním blokem asi 150 soudruhů. Vládla velmi bojovná nálada, zpívaly se revoluční písně, skandovala se hesla proti WEF, proti kapitalismu a za naše demokratická práva. Byli jsme velmi dobře organizováni v spřízněných skupinách tvořených šesti soudruhy, kteří znali velmi dobře další, pochodující v řetězech a kteří zvolili jednoho soudruha jako svého pořadatele; když jsme pochodovali, všichni pořadatelé tvořili jiný kordon okolo celého bloku.

Když jsme přišli na stanici, kde se měla konat demonstrace, policie nám místo zpřístupnila a asi 1000 lidí zahájilo neautorizovanou demonstraci, která byla akceptována policií. Později se ukázalo, že to byla součást strategie policie k represi protestů v malých ulicích ve vnitřním městě, kde bylo pro ně snažší ovládnout celou situaci. Policie se obávala provokací otevřené bitvy na velkém náměstí před stanicí.

Anarchisté a "Linkswende" (rakouský ekvivalent britské SWP a české SocSol) se pokusili rozštěpit náš blok s cílem přinutit naše lidi, aby se připojili ke spontánní demonstraci jako jedinci. To bylo zastaveno našimi pořadateli. Později, když jsme zařídili reorganizaci našeho bloku, jsme se rozhodli následovat demonstraci. Nejprve jsme byli zastaveni policií, ale poté jsem našli cestu, jak opustit náměstí. Asi po 2 km (aniž bychom viděli policii) jsme našli další demonstraci a spojili jsme se s ní. Nicméně pak policie začala kontrolovat demonstraci a pokusila se uzavřít všechny ulice, takže nikdo již nemohl demonstraci opustit.

Poté následovala eskalace, kdy se anarchisté a "Linkswende" pokusili napadnout přímo policejní linie. Od tohoto okamžiku policie začala potlačovat demonstraci s extrémní brutalitou. Konečně, teď měli "ospravedlnění" k napadení demonstrace. Ačkoliv jsme pochodovali bez použití násilí, byli jsme napadeni policií s obušky a štíty. Jeden z našich soudruhů byl zraněn. Pouze skutečnost, že jsme byli velmi dobře organizovaný blok, způsobila, že nebylo více zraněných a paniky, což bylo velmi důležité, jelikož mnoho našich soudruhů nebylo nikdy v tak těžké situaci konfrontováno s otevřenou policejní represí.

Po několika minutách policie dosáhla zastavení demonstrace a vytvořila okolo nás kapsu. Abychom zastavili ještě většímu uzavření kapsy a ukázali, že nechceme vyvolat další násilnosti, posadil se náš celý blok na ulici a propojil se řetězem.

Demonstrace byla zřetelně poražena. V demonstraci, kde nebyla celková koordinace a vedení. V této situaci jsme přijali rozhodnutí jít na dohodu s policií, abychom opustili demonstraci s celou YS delegací, s sebou jsme vzali některé neorganizované lidi. To bylo policií akceptováno.

Zpátky na stanici jsme uskutečnili solidární demonstraci s jedinci dosud obklíčenými policisty a vyslali malou delegaci, aby vyjednala s policií osvobození všech demonstrantů (asi 400 komunistů, anarchistů, trockistů apod.). Tyto hovory zkolabovaly po 2 hodinách. Policie je nechtěla nechat jít před 23:30 hodinou. Lidé neměli vodu a nemohli jít na toalety po dobu 6 hodin (!). Policie přivedla skupinu psů a několikrát atakovala demonstranty a operovala se všemi druhy psychického teroru.

Kolem půlnoci přišli všichni do stanice, kde čekal speciální vlak do Vídně. Každý člověk z Německa použil tento vlak, aby opustil Salzburg.

Okolo 30 našich soudruhů zůstalo v Salzburgu v očekávání zbytku demonstrací a aby ukázalo naší solidaritu.

Jak jsme výše uvedli, média a policie hovořily měsíce a násilných protestech v Salzburgu, kriminalizovaly antikapitalistické hnutí rovnou od začátku. Všechny zprávy, které máme společně k dispozici společně s naší vlastní zkušeností ukazují, že policie téměř čekala na možnost potlačit demonstraci. Média (nejen "žlutý" tisk, ale i liberální) připravila zázemí pro tuto státní represi pomocí lží a pomluv.

Spontánní charakter demonstrace (který koresponduje s politickými myšlenkami anarchistů a "Linkswende", kteří chtějí ukázat všem odpornou tvář státního aparátu, aniž by vzaly v úvahu skutečnou balanci sil) usnadnil policie "ospravedlnit" jejich potlačení demonstrace. Kvůli stylu, jakým byla tato demonstrace organizována a výše zmíněným skupinám, kterými byla vedena, bylo každému jasné, že dříve nebo později skončí pohromou.

Tato brutální represe byla těžkou ránou pro mnoho aktivistů. S nedostatkem jiné alternativy to posílí takzvané "radikální" myšlenky v hnutí. "Linkswende" je nejlepší případ toho, jak skupina s, dejme tomu, "trockistickými" tradicemi může skončit ve slepé uličce "semianarchismu". Pokusili se postavit antikapitalistické hnutí pouhým empirickým způsobem, upřednostňujíce v celkovém oportunistickém stylu jednou "zelené" a některé "levicové" odborové byrokraty, dále zcela sektářskou cestu.

Události v Salzburgu dokázaly správnost marxistické analýzy, kterou jsme dali na papír a na naše www stránky: bez jasné orientace na hnutí pracujících nemá toto hnutí budoucnost. Policie je příliš silná a velmi dobře vybavená abychom byli schopni zvítězit v otevřené bitvě při pokusu zabránit těmto institucím konání svých summitů.

Obraťme se na hnutí pracujících. Vytvářejme boj proti škrtům ve vzdělávacím systému, proti rozebírání sociálního bezpečnostního systému, proti privatizaci a proti všem bossům útočícím na náš životní standard. Stavme silné antikapitalistické síly v závodech, ve školách a na univerzitách. Stavme silný marxistický cíl v dělnickém hnutí a mezi mládeží.

Korespondent YS (Velké Británie) v Salzburgu, 2. července

http://ww.marxist.com/Globalization/salzburg_antiwef.html

do "češtiny" přelouskal Zdeněk Štefek