Nová policejní taktika z Göteburgu použitá v Janově
Tord Björk, Zdeněk Štefek
Pod vlivem sdělovacích prostředků i mnohý neinformovaný levicově
cítící člověk padne na kolena a odsoudí jednorázově všechny antiglobalizační protesty
jako akce násilníků a výtržníků. Nic nezmění jeho názor podepřený obrázky
rozbitých výloh, ani to, že mezi 200 000 demonstranty, kteří nenásilně
protestovali proti politice nejvyspělejších států světa znamenající další
destrukci lidstva a životního prostředí
ve jménu zisku, byla sotva 1% skupinka, která se určitého rabování dopouštěla,
mezi 200 000 pokojnými demonstranty, na které policie několikrát bezdůvodně
zaútočila např. slzným plynem házeným z vrtulníků apod. Jen ztěží si položí
otázku, jak je možné, že docházelo vůbec k násilnostem, když je policie podle
mohutné kampaně očekávala, jak je tedy možné, že nechala celé město bez
jediného policajta, že město doslova nabídla k rabování. A už vůbec asi
nedovede pochopit, proč se do Janova sjelo 200 000 lidí. Že by všichni tito
lidé byli násilníci, tomu už by asi nevěřil…
Situace však vypadá trochu jinak, než se prezentuje v médiích.
Možná by se dalo dotyčného zeptat, jestli věřil sdělovacím prostředkům tehdy, když
vychvalovaly NATO jako mírumilovnou organizaci a obdivně tleskaly nad přesnými
zásahy nemocnic, škol, infrastruktury Bělehradu… Asi by řekl, ne, nevěřil jsem
jim. A pak bylo potvrzeno, že právem. Pozvolna vylézající fakta se nesměle
objevily a obraz hrdinných obránců "míru a lidských práv" dostal
trochu trhliny…
Tato analýza má přispět k vytvoření skutečného obrazu zákulisí boje
proti antiimperialistickému, antiglobalizačnímu hnutí.
Nová policejní taktika
byla užita v Göteburgu
Střílení proti demonstrantům bylo pouze jednou z nových
policejních taktik během summitu EU v Göteburgu. Ačkoliv musíme být velmi opatrní, když srovnáváme různé akce, je
nutné učit se ze zkušeností z různých zemí. Prvotní problém byla nyní
eskalace situace v Janově. Situace v Göteburgu byla podobná. Být
schopen řídit demonstraci znamená vědět, co dělali demonstranti, policie, média
a další v Göteburgu, když situace eskalovala.
Než byl dokončena tato zpráva z Janova, IMC tvrdilo, že sídlo
GSF a blízká škola byly přepadeny policií. Vidíme nyní stejný model, který
policie použila jak v Göteburgu, tak v Janově. Odpovědný šéf policejních
operací z Göteburgu, Håkan Jaldung, byl přítomen v Janově. Nelituje
střílení policie, jen toho, že nemohl napadnout velké konvergenční centrum a
spací místa dříve. Nyní vidíme, že nová policejní taktika použitá poprvé na Göteburgském
summitu byla implementována v Janově.
Když policie začala střílet do lidí smrtícími zbraněmi, nebyla to
jediná nová policejní metoda. Také kontejnery byly použity poprvé v Göteburgu,
ačkoliv se tvrdilo, že již byly použity v Jižní Koreji proti demonstrantům. Ale
hlavně, nejvíce extrémní taktiky použité v Göteburgu byly v
"prevenci" a měly zadržet
útoky za každého předpokladu, kdykoliv by demonstranti mohli shromáždit
dostatek lidí. Švédská policie podporovaná politiky Švédska a EU, USA a
bezpečnostními autoritami takto stanovila plán pro Janov. Situace v Janově byla
ještě horší…
Göteburgská policejní taktika krok za krokem
1.
Americké preventivní policejní
přepady
Tento příběh obsahuje to, co se stalo před střílením a velkou
mezinárodní demonstrací v Göteburgu. Zahrnuje stručně směry akcí, které vedly
ke střílení. Vývoj byl pro organizátory demonstrací a kontrasummit překvapením.
Policejní taktika měla hlavní cíl - zabránit každému protestu proti EU-USA
summitu, který by mohl ukončit oficiální průběh. Všechny další pokyny byly
formulovány ne pro 4000 policistů, kteří byli zmobilizovaní, ale jen pro
každého čtvrtého. Tedy, jakékoliv respektování dohod s demonstrujícími
organizacemi bylo postaveno mimo realitu. Nejprve, když měli demonstrující
organizace svůj konferenční blok, bylo informační centrum a ubytovny pro 700
lidí dobito policií, předtím, než
jakýkoliv aktivista zaútočil na policii nebo majetek. Tato preventivní
policejní taktika přišla z USA, byla použita několikrát po Seattlu při
protestech proti MMF a SB ve Washingtonu v dubnu a při protirepublikánských
protestech ve Filadelfii v září minulého roku. Policie zaútočila na
konvergenční centrum před demonstrací a uvěznila lidi s tvrzením, že uvnitř
budovy byly různé zbraně. Toto tvrzení nebylo později potvrzeno, ale způsobilo
zmatek mezi množstvím organizátorů demonstrace a zmatek v ulicích v průběhu
protestů proti policejní operaci měl jasný výsledek. S mnoha stovkami
příslušníků tajné policie ve městě k ochraně prezidenta Bushe nemohly být
pravděpodobně preventivní policejní
taktika ani předvídatelný výsledek v podobě střetů s policií švédské policii
neznámy.
2.
Použití dialogu, zatímco se aktuálně
plánuje a uskutečňuje totální konfrontace
Kontaktní policejní skupina byla ustavená, aby kontaktovala demonstrující
organizace během širokých příprav a summitu. Tato skupina pomohla mnoho
demonstrujícím organizacím tehdy, když se věci zhoršovaly, ale byla také
použita policií proto, aby skryla to, co policie ve skutečnosti plánovala, a
aby nastartovala totální konfrontaci s demonstranty. Policejní kontaktní
skupina byla stažena zpět, bylo využité všechno, co bylo použitelné pro
konfrontaci. Normální švédská společnost
konsensu postavená na důvěře byla postavena totálně mimo a policie
ukázala jasně, že žádná pravidla diskuse mezi demonstranty a policií nebudou
policií akceptovány.
3.
Ohrožování dvou dalších konferenčních
center
Policie pokračovala v ohrožování konferenčních center demonstrantů
během celého summitu. V pátek bylo robocopy kontrolováno 15 bloků od dalšího
konferenčního centra (v podobě mnoha stanů). Policie byla zastavena hned u bran
nenásilnými protestujícími a vyjednáváním s policií. V sobotu bylo napadeno
nové konvergenční centrum GBG2001, které bylo přemístěno po prvním policejním
útoku na školu, speciálními policejními jednotkami s automatickými zbraněmi a
každý byl zadržen.
Ve svém vyhodnocení policejní šéf Jaldung tvrdil, že nepociťuje
lítost nad střílením aktivistů. Je
potěšen cestou, jakou se ubírají policejní operace. Pouze 20 minut po tom, když
policie ztratila podle něho kontrolu, když byla hlavní třída devastována
vandaly, litoval, že nenapadl Schillerska (tam bylo centrum demonstrantů, pozn. překladatele) už v pátek ráno.
Zaútočit na každý mítink a konferenci, kde se demonstranti a organizační
výbory mohli setkat s lidmi, byla hlavní nová taktika použitá v Göteburgu,
taktika, která porušuje a likviduje nejen právo shromažďovací, právo
organizovat jídlo a zdravotní pomoc, ale také možnost pro široké koalice
podporovat jinou politiku a měnit demokraticky společnost.
4.
Atakování demonstrací na nejvíce
zranitelných místech kvůli materiálním škodám a bez možnosti se rozptýlit
Je otázkou, proč policie dovolila plundrování hlavní ulice po dobu
40 minut a poté později tvrdila, že to bylo jen 20 minut. Jiné volby směru pro
antikapitalistickou pochodovou demonstraci nebyly policií akceptovány. Místo
toho policejní operace oddělila černý blok od zbytku demonstrantů hned na
začátku Avenue. Svědci tvrdí, že viděli policejní provokatéry rozbíjet okna na začátku rabování. Se všemi okolnostmi je
jasné, že pokud by policie chtěla vyloučit trasu pochodu, kterou organizátoři
antikapitalistického pochodu navrhli,
demonstranti by mohli opustit Avenue a během pochodu by se nevrátili.
Policie zvolila útok na pochod přesně v místě, kde by střety mohly
způsobit maximum materiálních škod. Jiné směry pochodu by neznamenaly reálnou
hrozbu pro oficiální summit, jakkoliv mohly být použity kontejnery, ale tyto
volby nebyly policií, která místo aby zvolila maximální bezpečnost pro summit,
dala zbytek města a demonstranty v sázku, dovoleny. Policie použila novou taktiku útoku na pochod bez možnosti
demonstrantů se rozptýlit. To vyprovokovalo mnohých k sebeobraně a mohlo dát impuls
k odstartování házení kamenů na policii.
5.
Formování jednotného policejního,
politického a mediálního bloku proti demonstrantům, který legitimizuje každé
násilí policie
Po policejním útoku na pochod a devastaci Avenue v pátek byla
reakce ještě dost mírná. Spojená tisková konference organizovaná městským
zřízením, všemi výbory demonstrantů a policií konstatovala, že každý je proti
násilí a že oznámené demonstrace se budou konat. Návrh dát společnou pozici
proti chuligánství je odmítnut GBC2001 právě pro problém násilí policie.
Sociálně demokratický starosta pak navrhuje větu, že jsou všichni proti všemu
násilí, což je akceptováno všemi. Ale někdy v pátek později se přihodilo něco,
co dosud nevíme. Policii byla dána
volná ruka, aby dělala vše, co by tvrdila, že je nutné vykonat. Střílení do aktivistů
bylo sdělovacími prostředky označováno jako sebeobrana. Mnohem více násilí policistů bylo mediálně
nekriticky přehlíženo. Na rozdíl od Itálie, kde vládní média jako La Republica
psala hned, že policie lhala, když tvrdila, že mrtvý aktivista v Janově policií
střelený do hlavy zemřel kvůli kamenu, který někdo hodil, se švédská média
stala megafonem pro policejní operaci. Policie, masová média a politici
vytvořili při této akci jednotný blok.
6.
Napadání každého místa setkání uvnitř
či venku kvůli mnoha demonstrantům, používajíce "hledání teroristů"
jako alibi
Cílem tohoto jednotného bloku je vyhnout se v médiích jakékoliv
zmínce, která by mohla ukázat, že policie dělala něco špatně právě tak jako
např. to, že jedna z postřelených osob
byla neškodným divákem. Média nepřipouštěla žádné otázky o střílení dle
rozhodnutí tiskové konference v sobotu ráno, v přímém kontrastu toho, jak média
reagovala v Janově. Fotografové, kteří byli na místě, mohli říci, že se snad ti
lidé mohli postřelit sami, ale další komentáře byly striktně dle oficiální
verze, v které policie označila akt za sebeobranu a policejní operaci plně
legalizovala. Jedna věc je dovolená a to je velká demonstrace v sobotu
organizovaná GBC2001. Ale pro svůj klid nyní policie operovala v plném proudu a
unáší každou osobu, která se jim zdá podezřelá, a přepadá s použitím
automatických zbraní nebo stovek a tisíců příslušníků ozbrojené policie 2
místa, kde bylo mnoho demonstrantů. Ospravedlňovali to tím, že tvrdili, že je
mezi demonstranty německý terorista, který musí být zajat, a tak bylo do konce
cca 1000 osob uvrženo do nebezpečí a prohledáváno policí. Při jedné
příležitosti demonstranti společně se zásahem z GBG2001 a ATTACu mohli změnit
velký policejní útok na vítězství nenásilné konfliktní rezoluce, ale celkově
byl Göteburg zónou pod šerifskými zákony a nikdo, zejména, pokud byl někdo
mladý, nebyl v bezpečí.
7.
Uzavření summitu EU kritickému
pohledu
Demonstrující organizace a zvláště GBC2001 spolu s bruselskými
environmentálními organizacemi požadovali, aby několik organizací se mohlo
mediálně prezentovat během EU summitu, aby přímo řekli svůj pohled. To bylo
odmítnuto ministrem zahraničních věcí. Vláda tvrdila, že summit EU je otevřený
tak, jak jen je to možné. Ve skutečnosti byl uzavřený a to ve více směrech.
Euobserver.com, který je nejvíce informován a aktuálně obnovován a na němž jsou
kritické informace o EU, nebyl na summit EU akreditován. Yelah, nejpevnějšímu
švédskému alternativnímu médiu bylo taktéž znemožněno účastnit se EU summitu.
Indymedia byla vyvedena z tiskové konference, že prý nemají akreditaci, když
dávají kritické otázky... TV stop, což je jediné alternativní médium v Evropě,
které ukázalo policejním násilí s pistolemi použitými proti demonstrantům (v
Dánsku 1993), což vedlo k odmítnutí policejních sil, které použily násilné
metody, byl zastaven před dokumentací
toho, co se přihodí na summitu EU. Lidé z něho byli zadrženi před summitem EU
společně s 4 dalšími lidmi z Dánska, všichni byli obviněni z velmi těžkých
zločinů. V masmédiích to bylo prezentováno tím, že měli zákopovou minometnou
zbraň. Policejní vyšetřování bylo vedeno s vyšším utajením než po vraždě
švédského premiéra v roce 1986. Bylo to právě utajení, které právníci
předepsali pro některé specificky obviněné lidi. Nyní je utajení nižší. Nebyla
tam žádná těžká zbraň, pouze male malé silvestrovské petardy, které nemohli
ohrozit lidi více než novoroční veselí. Ale TV Stop nemohla dělat svou práci.
Místo připuštění kritických médií na summit EU a policejních
operací vláda rozhodla organizovat dialog s protestujícími organizacemi. Bylo
to organizováno na poslední minutu, po odmítnutí tohoto dialogu v průběhu 9
měsíců příprav. Podle normální švédské politické kultury je velmi časté vidět
lidová hnutí, která spolupracují, jako něco, co je třeba brát v úvahu. To nebyl
ale tento případ. Dialog s mnoha švédskými ministry a politiky EU během summitu
byl organizován v pátek a přenášen videem z Free Fóra. Oficiálními zdroji bylo
tvrzeno, že to bylo poprvé, co se ministři setkali s protestujícími na summitu,
ale to bylo špatně. Zahraniční ministr Finska přišel na kontrasummit v
Helsinkách 1999. Co bylo nové, to byly agresivní způsoby, jak vyloučit
alternativní média ze summitu, aby nemluvily o policejních útocích proti
kontrasummitu demonstrujících organizací, proti svobodě shromažďovací. Nejvíce
uzavřený summit EU byl konečným výsledkem aktivit švédského státu v Göteburgu s
takovým druhem Public relation průmyslu, který snížil dialogy na marginální
událost…
8.
Organizování silné veřejné podpory
obliby policie
Reakce masmédií a veřejnosti byly silně na straně policie. Po
policejních operacích zahrnujících střílení na aktivisty dala sociální
demokracie policii kytky a když policie na koních na koních přišla na centrální
ulici, lidé jí aplaudovali a gratulovali jí. Co obzvláště šokovalo lidi ze Švédska, bylo zničení hlavní Avenue, setkávacího místa pro
každého ve městě. Velké společnosti by mohly ihned zasadit nová okna, ale
někteří malí vlastníci obchodů budou mít
okna rozbitá i měsíc. Násilí tohoto druhu je ve Švédsku nové a velká
většina lidí byla velmi negativně naladěna proti demonstrantům. Jaký by byl
názor, kdyby byla situace klidnější a
řeklo se víc pravdy, není známo…
Zbývá odpovědět na otázky (či shrnout naznačené odpovědi), jaký tato
policejní taktika má vlastně účel a kdo za tím vším stojí.
Hlavním cílem policie a
politiků je pacifikace antiglobalistického hnutí. Celková strategie policie v tomto boji
proti antiglobalizačnímu hnutí je následující:
1.
zastrašit současné a odradit
potencionální demonstranty (státním terorem proti nenásilným demonstrantům apod.)
2.
rozdělit demonstranty a postavit je
proti sobě
(pacifisty proti radikálům apod.)
3.
nálepkovat demonstranty jako
násilníky (k čemuž
dopomáhá např. infiltrace četnými provokatéry, rozpoutání rabování a střetů s
policií, nechránění potencionálních terčů rabování a nechání volného prostoru
pro rabování)
4.
získat podporu veřejnosti pro
policejní zásahy,
využít toho pro posilování možností policejní a státní represe (gumové
projektily, omezování shromažďovacího zákona a dalších práv).
5.
výše zmíněné body využít pro ospravedlnění zásahů policie proti jakýmkoliv demonstrantům, k vlně
sociálního státního teroru, při kterém mohou být porušována lidská práva, k získání
případných usvědčujících materiálů a policejní brutalitě a databází právních i
jiných odborníků demonstrantů včetně dalších kontaktních adres a údajů.
K této policejní strategii samozřejmě je nutné přičíst i strategii
dalších stran - médií a vládnoucí třídy, spočívající v inflitraci tohoto hnutí
a ve vlastní eliminaci skutečně (pro ně) nebezpečných proudů, které by mimo
odmítání současné společnosti měly i alternativní a reálnou vizi společnosti lepší (mezi ně patří např. proudy
komunistické). Tyto proudy musí být podle nich postaveny proti ostatním, s pomocí
jim vlastního pojetí "lidských práv" a dalších propagandistických
nástrojů. Média mají sehrát roli cenzora - za antiglobalistickým hnutím musí
být vidět spoušť, žádné myšlenky, a pokud už to jinak nejde, tak jen myšlenky z
jiných než těch "nebezpečných" proudů…