Nová policejní taktika z Göteburgu použitá v Janově

Tord Björk, Zdeněk Štefek

 

Pod vlivem sdělovacích prostředků i mnohý neinformovaný levicově cítící člověk padne na kolena a odsoudí jednorázově všechny antiglobalizační protesty jako akce násilníků a výtržníků. Nic nezmění jeho názor podepřený obrázky rozbitých výloh, ani to, že mezi 200 000 demonstranty, kteří nenásilně protestovali proti politice nejvyspělejších států světa znamenající další destrukci lidstva  a životního prostředí ve jménu zisku, byla sotva 1% skupinka, která se určitého rabování dopouštěla, mezi 200 000 pokojnými demonstranty, na které policie několikrát bezdůvodně zaútočila např. slzným plynem házeným z vrtulníků apod. Jen ztěží si položí otázku, jak je možné, že docházelo vůbec k násilnostem, když je policie podle mohutné kampaně očekávala, jak je tedy možné, že nechala celé město bez jediného policajta, že město doslova nabídla k rabování. A už vůbec asi nedovede pochopit, proč se do Janova sjelo 200 000 lidí. Že by všichni tito lidé byli násilníci, tomu už by asi nevěřil…

Situace však vypadá trochu jinak, než se prezentuje v médiích. Možná by se dalo dotyčného zeptat, jestli věřil sdělovacím prostředkům tehdy, když vychvalovaly NATO jako mírumilovnou organizaci a obdivně tleskaly nad přesnými zásahy nemocnic, škol, infrastruktury Bělehradu… Asi by řekl, ne, nevěřil jsem jim. A pak bylo potvrzeno, že právem. Pozvolna vylézající fakta se nesměle objevily a obraz hrdinných obránců "míru a lidských práv" dostal trochu trhliny…

Tato analýza má přispět k vytvoření skutečného obrazu zákulisí boje proti antiimperialistickému, antiglobalizačnímu  hnutí.

 

 

Nová policejní taktika byla užita v Göteburgu

Střílení proti demonstrantům bylo pouze jednou z nových policejních taktik během summitu EU v Göteburgu.  Ačkoliv musíme být velmi opatrní, když srovnáváme různé akce, je nutné učit se ze zkušeností z různých zemí. Prvotní problém byla nyní eskalace situace v Janově. Situace v Göteburgu byla podobná. Být schopen řídit demonstraci znamená vědět, co dělali demonstranti, policie, média a další v Göteburgu, když situace eskalovala.

Než byl dokončena tato zpráva z Janova, IMC tvrdilo, že sídlo GSF a blízká škola byly přepadeny policií. Vidíme nyní stejný model, který policie použila jak v Göteburgu, tak v Janově. Odpovědný šéf policejních operací z Göteburgu, Håkan Jaldung, byl přítomen v Janově. Nelituje střílení policie, jen toho, že nemohl napadnout velké konvergenční centrum a spací místa dříve. Nyní vidíme, že nová policejní taktika použitá poprvé na Göteburgském summitu byla implementována v Janově.

Když policie začala střílet do lidí smrtícími zbraněmi, nebyla to jediná nová policejní metoda. Také kontejnery byly použity poprvé v Göteburgu, ačkoliv se tvrdilo, že již byly použity v Jižní Koreji proti demonstrantům. Ale hlavně, nejvíce extrémní taktiky použité v Göteburgu byly v "prevenci" a  měly zadržet útoky za každého předpokladu, kdykoliv by demonstranti mohli shromáždit dostatek lidí. Švédská policie podporovaná politiky Švédska a EU, USA a bezpečnostními autoritami takto stanovila plán pro Janov. Situace v Janově byla ještě horší…


 Göteburgská policejní taktika krok za krokem

 

1.       Americké preventivní policejní přepady

Tento příběh obsahuje to, co se stalo před střílením a velkou mezinárodní demonstrací v Göteburgu. Zahrnuje stručně směry akcí, které vedly ke střílení. Vývoj byl pro organizátory demonstrací a kontrasummit překvapením. Policejní taktika měla hlavní cíl - zabránit každému protestu proti EU-USA summitu, který by mohl ukončit oficiální průběh. Všechny další pokyny byly formulovány ne pro 4000 policistů, kteří byli zmobilizovaní, ale jen pro každého čtvrtého. Tedy, jakékoliv respektování dohod s demonstrujícími organizacemi bylo postaveno mimo realitu. Nejprve, když měli demonstrující organizace svůj konferenční blok, bylo informační centrum a ubytovny pro 700 lidí  dobito policií, předtím, než jakýkoliv aktivista zaútočil na policii nebo majetek. Tato preventivní policejní taktika přišla z USA, byla použita několikrát po Seattlu při protestech proti MMF a SB ve Washingtonu v dubnu a při protirepublikánských protestech ve Filadelfii v září minulého roku. Policie zaútočila na konvergenční centrum před demonstrací a uvěznila lidi s tvrzením, že uvnitř budovy byly různé zbraně. Toto tvrzení nebylo později potvrzeno, ale způsobilo zmatek mezi množstvím organizátorů demonstrace a zmatek v ulicích v průběhu protestů proti policejní operaci měl jasný výsledek. S mnoha stovkami příslušníků tajné policie ve městě k ochraně prezidenta Bushe nemohly být pravděpodobně  preventivní policejní taktika ani předvídatelný výsledek v podobě střetů s policií švédské policii neznámy.

 

2.       Použití dialogu, zatímco se aktuálně plánuje a uskutečňuje totální konfrontace

Kontaktní policejní skupina byla ustavená, aby kontaktovala demonstrující organizace během širokých příprav a summitu. Tato skupina pomohla mnoho demonstrujícím organizacím tehdy, když se věci zhoršovaly, ale byla také použita policií proto, aby skryla to, co policie ve skutečnosti plánovala, a aby nastartovala totální konfrontaci s demonstranty. Policejní kontaktní skupina byla stažena zpět, bylo využité všechno, co bylo použitelné pro konfrontaci. Normální švédská společnost  konsensu postavená na důvěře byla postavena totálně mimo a policie ukázala jasně, že žádná pravidla diskuse mezi demonstranty a policií nebudou policií akceptovány.

 

3.       Ohrožování dvou dalších konferenčních center

Policie pokračovala v ohrožování konferenčních center demonstrantů během celého summitu. V pátek bylo robocopy kontrolováno 15 bloků od dalšího konferenčního centra (v podobě mnoha stanů). Policie byla zastavena hned u bran nenásilnými protestujícími a vyjednáváním s policií. V sobotu bylo napadeno nové konvergenční centrum GBG2001, které bylo přemístěno po prvním policejním útoku na školu, speciálními policejními jednotkami s automatickými zbraněmi a každý byl zadržen.

Ve svém vyhodnocení policejní šéf Jaldung tvrdil, že nepociťuje lítost nad  střílením aktivistů. Je potěšen cestou, jakou se ubírají policejní operace. Pouze 20 minut po tom, když policie ztratila podle něho kontrolu, když byla hlavní třída devastována vandaly, litoval, že nenapadl Schillerska (tam bylo centrum demonstrantů,  pozn. překladatele) už v pátek ráno.

Zaútočit na každý mítink a konferenci, kde se demonstranti a organizační výbory mohli setkat s lidmi, byla hlavní nová taktika použitá v Göteburgu, taktika, která porušuje a likviduje nejen právo shromažďovací, právo organizovat jídlo a zdravotní pomoc, ale také možnost pro široké koalice podporovat jinou politiku a měnit demokraticky společnost.

 

4.       Atakování demonstrací na nejvíce zranitelných místech kvůli materiálním škodám a bez možnosti se rozptýlit

Je otázkou, proč policie dovolila plundrování hlavní ulice po dobu 40 minut a poté později tvrdila, že to bylo jen 20 minut. Jiné volby směru pro antikapitalistickou pochodovou demonstraci nebyly policií akceptovány. Místo toho policejní operace oddělila černý blok od zbytku demonstrantů hned na začátku Avenue. Svědci tvrdí, že viděli policejní provokatéry rozbíjet okna  na začátku rabování. Se všemi okolnostmi je jasné, že pokud by policie chtěla vyloučit trasu pochodu, kterou organizátoři antikapitalistického pochodu navrhli,  demonstranti by mohli opustit Avenue a během pochodu by se nevrátili.

Policie zvolila útok na pochod přesně v místě, kde by střety mohly způsobit maximum materiálních škod. Jiné směry pochodu by neznamenaly reálnou hrozbu pro oficiální summit, jakkoliv mohly být použity kontejnery, ale tyto volby nebyly policií, která místo aby zvolila maximální bezpečnost pro summit, dala zbytek města a demonstranty v sázku, dovoleny. Policie použila  novou taktiku útoku na pochod bez možnosti demonstrantů se rozptýlit. To vyprovokovalo mnohých k sebeobraně a mohlo dát impuls k odstartování házení kamenů na policii.

 

5.       Formování jednotného policejního, politického a mediálního bloku proti demonstrantům, který legitimizuje každé násilí policie

Po policejním útoku na pochod a devastaci Avenue v pátek byla reakce ještě dost mírná. Spojená tisková konference organizovaná městským zřízením, všemi výbory demonstrantů a policií konstatovala, že každý je proti násilí a že oznámené demonstrace se budou konat. Návrh dát společnou pozici proti chuligánství je odmítnut GBC2001 právě pro problém násilí policie. Sociálně demokratický starosta pak navrhuje větu, že jsou všichni proti všemu násilí, což je akceptováno všemi. Ale někdy v pátek později se přihodilo něco, co dosud nevíme.  Policii byla dána volná ruka, aby dělala vše, co by tvrdila, že je nutné vykonat. Střílení do aktivistů bylo sdělovacími prostředky označováno jako sebeobrana.  Mnohem více násilí policistů bylo mediálně nekriticky přehlíženo. Na rozdíl od Itálie, kde vládní média jako La Republica psala hned, že policie lhala, když tvrdila, že mrtvý aktivista v Janově policií střelený do hlavy zemřel kvůli kamenu, který někdo hodil, se švédská média stala megafonem pro policejní operaci. Policie, masová média a politici vytvořili při této akci jednotný blok.

 

6.       Napadání každého místa setkání uvnitř či venku kvůli mnoha demonstrantům, používajíce "hledání teroristů" jako alibi

Cílem tohoto jednotného bloku je vyhnout se v médiích jakékoliv zmínce, která by mohla ukázat, že policie dělala něco špatně právě tak jako např. to, že jedna z postřelených  osob byla neškodným divákem. Média nepřipouštěla žádné otázky o střílení dle rozhodnutí tiskové konference v sobotu ráno, v přímém kontrastu toho, jak média reagovala v Janově. Fotografové, kteří byli na místě, mohli říci, že se snad ti lidé mohli postřelit sami, ale další komentáře byly striktně dle oficiální verze, v které policie označila akt za sebeobranu a policejní operaci plně legalizovala. Jedna věc je dovolená a to je velká demonstrace v sobotu organizovaná GBC2001. Ale pro svůj klid nyní policie operovala v plném proudu a unáší každou osobu, která se jim zdá podezřelá, a přepadá s použitím automatických zbraní nebo stovek a tisíců příslušníků ozbrojené policie 2 místa, kde bylo mnoho demonstrantů. Ospravedlňovali to tím, že tvrdili, že je mezi demonstranty německý terorista, který musí být zajat, a tak bylo do konce cca 1000 osob uvrženo do nebezpečí a prohledáváno policí. Při jedné příležitosti demonstranti společně se zásahem z GBG2001 a ATTACu mohli změnit velký policejní útok na vítězství nenásilné konfliktní rezoluce, ale celkově byl Göteburg zónou pod šerifskými zákony a nikdo, zejména, pokud byl někdo mladý, nebyl v bezpečí.

 

7.       Uzavření summitu EU kritickému pohledu

Demonstrující organizace a zvláště GBC2001 spolu s bruselskými environmentálními organizacemi požadovali, aby několik organizací se mohlo mediálně prezentovat během EU summitu, aby přímo řekli svůj pohled. To bylo odmítnuto ministrem zahraničních věcí. Vláda tvrdila, že summit EU je otevřený tak, jak jen je to možné. Ve skutečnosti byl uzavřený a to ve více směrech. Euobserver.com, který je nejvíce informován a aktuálně obnovován a na němž jsou kritické informace o EU, nebyl na summit EU akreditován. Yelah, nejpevnějšímu švédskému alternativnímu médiu bylo taktéž znemožněno účastnit se EU summitu. Indymedia byla vyvedena z tiskové konference, že prý nemají akreditaci, když dávají kritické otázky... TV stop, což je jediné alternativní médium v Evropě, které ukázalo policejním násilí s pistolemi použitými proti demonstrantům (v Dánsku 1993), což vedlo k odmítnutí policejních sil, které použily násilné metody,  byl zastaven před dokumentací toho, co se přihodí na summitu EU. Lidé z něho byli zadrženi před summitem EU společně s 4 dalšími lidmi z Dánska, všichni byli obviněni z velmi těžkých zločinů. V masmédiích to bylo prezentováno tím, že měli zákopovou minometnou zbraň. Policejní vyšetřování bylo vedeno s vyšším utajením než po vraždě švédského premiéra v roce 1986. Bylo to právě utajení, které právníci předepsali pro některé specificky obviněné lidi. Nyní je utajení nižší. Nebyla tam žádná těžká zbraň, pouze male malé silvestrovské petardy, které nemohli ohrozit lidi více než novoroční veselí. Ale TV Stop nemohla dělat svou práci.

Místo připuštění kritických médií na summit EU a policejních operací vláda rozhodla organizovat dialog s protestujícími organizacemi. Bylo to organizováno na poslední minutu, po odmítnutí tohoto dialogu v průběhu 9 měsíců příprav. Podle normální švédské politické kultury je velmi časté vidět lidová hnutí, která spolupracují, jako něco, co je třeba brát v úvahu. To nebyl ale tento případ. Dialog s mnoha švédskými ministry a politiky EU během summitu byl organizován v pátek a přenášen videem z Free Fóra. Oficiálními zdroji bylo tvrzeno, že to bylo poprvé, co se ministři setkali s protestujícími na summitu, ale to bylo špatně. Zahraniční ministr Finska přišel na kontrasummit v Helsinkách 1999. Co bylo nové, to byly agresivní způsoby, jak vyloučit alternativní média ze summitu, aby nemluvily o policejních útocích proti kontrasummitu demonstrujících organizací, proti svobodě shromažďovací. Nejvíce uzavřený summit EU byl konečným výsledkem aktivit švédského státu v Göteburgu s takovým druhem Public relation průmyslu, který snížil dialogy na marginální událost…

 

8.       Organizování silné veřejné podpory obliby policie

Reakce masmédií a veřejnosti byly silně na straně policie. Po policejních operacích zahrnujících střílení na aktivisty dala sociální demokracie policii kytky a když policie na koních na koních přišla na centrální ulici, lidé jí aplaudovali a gratulovali jí. Co  obzvláště šokovalo lidi ze Švédska, bylo zničení   hlavní Avenue, setkávacího místa pro každého ve městě. Velké společnosti by mohly ihned zasadit nová okna, ale někteří malí vlastníci obchodů budou mít  okna rozbitá i měsíc. Násilí tohoto druhu je ve Švédsku nové a velká většina lidí byla velmi negativně naladěna proti demonstrantům. Jaký by byl názor, kdyby byla situace  klidnější a řeklo se víc pravdy, není známo…

 

Zbývá odpovědět na otázky (či shrnout naznačené odpovědi), jaký tato policejní taktika má vlastně účel a kdo za tím vším stojí.

Hlavním cílem policie a politiků je pacifikace antiglobalistického hnutí. Celková strategie policie v tomto boji proti antiglobalizačnímu hnutí je následující:

1.       zastrašit současné a odradit potencionální demonstranty (státním terorem proti nenásilným demonstrantům apod.)

2.       rozdělit demonstranty a postavit je proti sobě (pacifisty proti radikálům apod.)

3.       nálepkovat demonstranty jako násilníky (k čemuž dopomáhá např. infiltrace četnými provokatéry, rozpoutání rabování a střetů s policií, nechránění potencionálních terčů rabování a nechání volného prostoru pro rabování)

4.       získat podporu veřejnosti pro policejní zásahy, využít toho pro posilování možností policejní a státní represe (gumové projektily, omezování shromažďovacího zákona a dalších práv).

5.       výše zmíněné  body využít pro ospravedlnění zásahů policie proti jakýmkoliv demonstrantům, k vlně sociálního státního teroru, při kterém mohou být porušována lidská práva, k získání případných usvědčujících materiálů a policejní brutalitě a databází právních i jiných odborníků demonstrantů včetně dalších kontaktních adres a údajů.

 

K této policejní strategii samozřejmě je nutné přičíst i strategii dalších stran - médií a vládnoucí třídy, spočívající v inflitraci tohoto hnutí a ve vlastní eliminaci skutečně (pro ně) nebezpečných proudů, které by mimo odmítání současné společnosti měly i alternativní a reálnou vizi  společnosti lepší (mezi ně patří např. proudy komunistické). Tyto proudy musí být podle nich postaveny proti ostatním, s pomocí jim vlastního pojetí "lidských práv" a dalších propagandistických nástrojů. Média mají sehrát roli cenzora - za antiglobalistickým hnutím musí být vidět spoušť, žádné myšlenky, a pokud už to jinak nejde, tak jen myšlenky z jiných než těch "nebezpečných" proudů…